Uspěla tak již podruhé během jediného měsíce, když v prvním případě zvítězila před dvěma týdny dokonce už pravomocně ve sporu o více než 348 miliónů, které po ní požadovala společnost M Port.

„Jsme rádi, že justice postupně potvrzuje neoprávněnost nároků, které jsou proti nám uplatňovány. Rozhodnutí ve sporu s M Port a Tukovým průmyslem potvrzují, že společnost Čepro se v žádném ze žalovaných případů nedopustila jakéhokoli pochybení,“ komentoval ve středu rozhodnutí soudu generální ředitel Čepra Jiří Borovec.

V tom, že žaloba na Čepro byla neoprávněná, se s ním ve středu shodl i soudce Josef Pařízek.

Šlo přitom o zbytkovou část původní žaloby, v níž soukromá firma chtěla původně v roce 2003 po státním podniku vyplacení až 2,8 miliardy korun za údajný celní dluh.

Požadavek nakonec zmírnila, ale i ten nejprve městský i vrchní soud zamítly a Čepro nemělo platit nic. Případ ale částečně vrátil do hry Nejvyšší soud, a tak osmiletý spor pokračoval znovu včera u Městského soudu v Praze.

Soudní náklady téměř milión

Ve sporu jde o provoz veřejného celního skladu, který na základě smlouvy spravovala pro Čepro právě firma Tukový průmysl. Jedním z jeho klientů byla i společnost Bena, jež podle Čepra se svými pohonnými hmotami uloženými ve skladu dále obchodovala, aniž je proclila, čímž vznikl celní dluh ve výši téměř tří miliard korun.

Protože za sklad odpovídal Tukový průmysl, celníci po něm začali dluh vymáhat.
Jeho zástupci však tvrdili, že neproclené pohonné hmoty vydalo do oběhu bez jejich souhlasu Čepro, aniž je o tom informovalo, proto jej zažalovali o zmíněnou částku 2,8 miliardy.

Soudce ale ve středu konstatoval, že Čepro mělo uzavřenou smlouvu jen s Tukovým průmyslem, a nikoli s Benou, neodpovídalo tedy za to, že ta jako třetí subjekt dala do oběhu svůj neproclený benzín. Byl to naopak Tukový průmysl, který jako provozovatel skladu uzavřel dohodu s Benou.

„Soud je přesvědčen o tom, že nebyla prokázána povinnost žalovanému informovat žalobce,“ konstatoval ve středu soudce Pařízek, který navíc uložil žalobci, aby státnímu podniku uhradil náklady řízení ve výši 970 tisíc korun. Spor však s největší pravděpodobností znovu skončí u odvolacího Vrchního soudu v Praze, protože Tukový průmysl podle svého advokáta Pavla Utěšeného s včerejším verdiktem nesouhlasí.

Středeční soudní jednání sledovali i zástupci celního ředitelství, kteří pak Právu řekli, že Tukový průmysl i Bena až dosud nezaplatily z vyměřeného celního dluhu ani korunu.

U všeho Krejčíř

Ještě úspěšnější než včera bylo Čepro před dvěma týdny, kdy Vrchní soud v Praze už pravomocně zamítl žalobu společnosti M Port z roku 2004 na údajnou pohledávku za pohonné hmoty ve výši 348,2 miliónu.

V tomto případě šlo podle právníků Čepra o pokus organizovaného zločinu připravit státní podnik o několikasetmiliónový majetek. Ve věci je totiž údajně zapletena skupina lidí kolem kontroverzního uprchlého podnikatele Radovana Krejčíře.

„Jde o vykonstruovanou, a tudíž neexistující pohledávku, uplatněnou u soudu tak, aby Čepro nebylo o zahájení soudního řízení vůbec informováno a nemělo tudíž možnost se bránit,“ sdělil již dříve Právu advokát Jaromír Císař, jehož kancelář Čepro ve všech sporech zastupuje.

Toto podezření už řadu let šetří také policie. Na organizovanou skupinu byla napojena i jedna pracovnice Čepra, která doručenky a soudní obsílky úmyslně schovávala. Podnik nakonec zachránil až Ústavní soud, který pravomocně verdikty o zaplacení pohledávky zrušil a vrátil věc na počátek. Ve druhém kole pak už Čepro spor vyhrálo nejprve loni v dubnu u městského a před dvěma týdny rovněž u vrchního soudu.

Kdo je žalobcem?

Čepro má na krku ještě třetí soudní žalobu a také ta je spojena s Krejčířem a lidmi kolem něj. Podle podezření policie chtěli znovu podvodně vylákat ze státního podniku formou pohledávky 2,5 miliardy korun.

Na straně žalobce stála původně firma Venturon Investment, ale pohledávka se následně dostala do vlastnictví lichtenštejnské společnosti Global Licence and Services Establishment (GLSE), na kterou je podle kriminalistů napojen právě Krejčíř.

V této věci nejprve padly verdikty o zaplacení pohledávky, ale vše opět zvrátil v roce 2007 Ústavní soud, který rozsudky zrušil a kauzu vrátil na začátek. I zde totiž úřednice Čepra schovávala soudní obsílky, takže společnost o žádném sporu nevěděla. Od té doby zatím nový verdikt nepadl.