Osmnáct let od podání žaloby soud nyní definitivně rozhodl, že město nebylo oprávněné dům prodat a kupní smlouvu mezi Podnikem bytového hospodářství Mariánské Lázně a Alenou Bozděchovou označil za neplatnou. Právní zástupce italské strany už obyvatele domu vyzval, aby se do konce března vystěhovali.

„Ten dům jsem legálně koupila, investovala do něj další peníze, a teď se máme sbalit a jít bydlet někam pod most? No to je naprosto šílené. Jsem úplně na prášky, vůbec nevím, co mám dělat,“ říká šokovaná žena. Ta dům obývá ještě společně s rodinou svého bratra a devadesátiletou matkou, která je nepohyblivá a potřebuje každodenní péči.

O tom, že vila patřila Italovi, se dozvěděla krátce po nastěhování. „Řekli nám, že dům byl prohlášen za konfiskát poté, co jeho majitel utekl i s rodinou po osvobození do Itálie kvůli údajné spolupráci s nacisty. Třicet let jsme o té rodině nic neslyšeli. Dům dál spravoval byťák. Když nám ho v roce 1983 město nabídlo k odprodeji, ujistili mne, že rodina majitele domu už byla odškodněna,“ vzpomínala Alena Bozděchová na to, co předcházelo samotnému prodeji domu. Ten pak koupila za cenu stanovenou soudním znalcem.

„Všechno bylo legální, prodej odsouhlasili tehdejší představitelé města. Kupní smlouvu jsme pak podepisovali u notáře. Zaplatila jsem kolem 170 tisíc, což na tehdejší poměry byly sakra velké peníze. Takže žádná malá domů, jak bylo dříve zvykem, že zkonfiskované věci dostali papaláši za hubičku. Já jsem si musela vzít půjčku, a abych ji mohla splácet, chodila jsem do dvou zaměstnání,“ pokračovala žena.

Rozsudky byly protichůdné

Na spor neměly jednotný názor ani soudy, během těch osmnácti let padlo několik rozsudků, které si i protiřečily. Tak například Věra Rudolfová z chebského okresního soudu žalobu Italů zamítla s tím, že majitelé domu, popřípadě jejich dědici, byli odškodněni podle dohody uzavřené mezi vládami Československé socialistické republiky a Italské republiky z roku 1966 o vypořádání italských majetků dotčených československými znárodňovacími, vyvlastňovacími či jinými obdobnými opatřeními.

Stejný soud, ale jiný soudce Pavel Simon, zase nároky na vlastnictví domu Italům uznal s tím, že zmiňovaná česko-slovenská dohoda nemohla být titulem pro přechod jejich vlastnictví na stát, neboť nebyla a není součástí vnitrostátního práva. Jeho rozhodnutí nyní posvětil i Krajský soud v Plzni a nelze už proti tomu použít žádný opravný prostředek, ani dovolání, neboť Nejvyšší soud už ve věci také jednou rozhodoval.

Starostu Mariánských Lázní Zdeňka Krále (ODS) kauza překvapila. "Je to pro mne absolutní novinka, jste první, kdo mi o tom řekl. Pokud město dům neoprávněně prodalo a ti lidé se teď mají vystěhovat, tak tady samozřejmě nějaká morální odpovědnost je, abychom se o ně postarali. Je nemyslitelné, aby skončili bez přístřeší,“ prohlásil starosta. Dovede si představit i variantu, že město Alenu Bozděchovou odškodní. „Minimálně by měla dostat zpět peníze, které městu za dům zaplatila,“ uzavřel starosta.