Článek
Mladík nechal nejprve evakuovat panelový dům na sídlišti v Pelhřimově, když oznámil jednomu z nájemníků nakonec nepotvrzené uložení bomby v domě. O dva dny později pak přepadl v Městských sadech důchodce, kterého nejprve zbil a poté oloupil o mobilní telefon. Rozsudek není pravomocný. Vachuta verdikt soudu nekomentoval, lhůtu na případné odvolání si ponechali jako jeho obhájce, tak státní zástupce.
Pomohly mu polehčující okolnosti
Vachutovi hrozilo jenom za loupež od dvou do deseti let ve vězení s ostrahou, poměrně nízký trest dostal při přihlédnutí k řadě polehčujících okolností. „Ke všem skutkům se doznal, při vyšetřování spolupracoval s orgány činnými v trestném řízení,“ připomenul mimo jiné v odůvodnění předseda senátu Jiří Zach. Vachuta při jeho slovech pokyvoval hlavou.
Znalec z oboru psychiatrie Jaroslav Kašparů ještě předtím ve své řeči uvedl, že mladý delikvent na lavici obžalovaných má dvě vrozené poruchy, a sice sníženou inteligenci a sociální poruchu osobnosti. „Jeho rozpoznávací schopnosti v době páchání trestné činnosti byly zachované, ovšem ovládací schopnosti byly snížené,“ zdůraznil psychiatr.
Vyhnání lidí z bytů vnímal jako zvonkohru
Vachuta o sobě dal poprvé vědět ve středu 16. ledna, když krátce před půl druhou hodinou odpoledne zazvonil na pelhřimovském sídlišti u bytu Emila Cahy a prostřednictvím domácího telefonu ohlásil uložení bomby v domě. „Nejprve jsem si myslel, že je to nejapný vtip, když hlas v telefonu zopakoval, že je tady bomba, a dodal, že vybuchne za šest hodin, musel jsem začít brát výhrůžku vážně,“ říkal Caha, který přišel k soudu jako svědek.
Sám Vachuta označil nápad s výhrůžkou za srandu a zvonění na nájemníky si pojmenoval jako zvonkohru. Rozsah svého činu, který znamenal evakuaci pro dvě stovky lidí a práci pro tři desítky policistů, ovšem pochopil, až když viděl ruch na sídlišti ve večerních televizních zprávách.
Na důchodce zaútočil prutem
Přesto o necelé dva dny později útočil znovu. V Městských sadech přepadl náhodně procházejícího důchodce Jiřího Skokana. Toho nejprve napadl zezadu, pak na něho zaútočil dvoumetrovým prutem, poté ho strhl do křoví a vzal mu mobilní telefon.
„Potřeboval jsem zavolat kamarádce,“ zdůvodňoval útok u soudu Vachuta. Pak telefon prodal za stovku do zastavárny, aby měl na jídlo a pití. „Panu Skokanovi jsem se chtěl dneska omluvit,“ říkal při hlavním líčení Vachuta. Skokan se ale kvůli nemoci omluvil a k soudu nepřišel.