"Policisté případ kvalifikovali jako podezření z trestného činu zatajení věci. Během zákonné lhůty ale pachatele nevypátrali a věc proto odložili," řekla ve středu Právu okresní státní zástupkyně v Klatovech Jiřina Vítovcová.

Domaškan podle svých slov obraz zdědil po svém otci. Malbu zabalenou do starých hadrů prý pečlivě ukryl za kredenc. V době, kdy Domaškan kvůli propadlému vízu pobýval v záchytném zařízení pro cizince, prodala jeho manželka dům a nového majitele požádala, zda by mohl objekt vyklidit a všechno harampádí od půdy až po sklep odvézt někam na smetiště.

Policisté měli podezření, že právě při vyklízení mohl někdo obraz najít a nechat si ho. Zaměstnanci firmy, která dům vyklízela, ale popřeli, že by nějaký obraz našli. Nepotvrdila se ani verze, že malba obalená špinavými hadry skončila nepovšimnutá s ostatním haraburdím na skládce.

Obraz zřejmě opravdu vlastnil

Policisté zjišťovali, zda muž obraz vůbec měl. Pochybnosti o existenci obrazu  zčásti vyvrátil nestranný svědek. "Nějaký obraz mi ukazoval. Viděl jsem ho jen zběžně. Nejsem odborník na umění, takže k jeho pravosti se nedokáži vyjádřit," vypověděl na policii jednatřicetiletý Robert Fencl.

Ukrajinec také vysvětlil, jak k hodnotnému dílu přišel. "Otec ho získal v roce 1945 v Německu jako součást válečné kořisti. Je to rodinná památka. Nikomu jsem o něm neřekl, ani své manželce," řekl do policejního protokolu.

Že mohl  cizinec obraz skutečně vlastnit nevyloučila Lucie Šiklová z oddělení sbírek moderního a současného umění Národní galerie v Praze. "Tak, jak o něm mluvil, to i docela zapadá. Abychom ale mohli obraz přesně určit, je nutné, aby ho alespoň podrobně popsal. Pomohla by například i fotografie," řekla Šiklová. Dodala ale, že pokud byl obraz odcizen, je vlastně nemožné jej oficiálně nabídnout k prodeji.

Kandinskij patří mezi nejdražší malíře. Například jeho dílo Dva jezdci a ležící postava bylo vydraženo v New Yorku v přepočtu za 225 miliónů korun.