Hlavní obsah

Velká čínská hra s čísly: V ČR je prý více obětí a nakažených než ve Wu-chanu

V České republice testy potvrdily už 430 000 případů nákazy koronavirem SARS-CoV-2, 5323 nakažených dosud zemřelo. Čísla jsou výrazně vyšší než v Číně, kde evidují přes 91 tisíc případů a 4742 obětí. V Číně je dokonce oficiálně méně případů než v malých zemích, jako je Libanon či Arménie. Podezření z nevěrohodnosti statistik v Číně tak sílí.

Velká čínská hra s čísly: V ČR je prý více obětí a nakažených než ve Wu-chanu

Prvním postiženým městem se stal v předjaří čínský Wu-chan, kde žije jedenáct milionů lidí, tedy o málo víc než v ČR. Nemoc se zde tak prudce šířila, že místní úřady zavedly přísnou karanténu, nejezdila hromadná doprava a zavřely se obchody. Od 24. ledna bylo velkoměsto zcela uzavřené. Všichni si museli každý den měřit teplotu.

Od propuknutí pandemie tak celkově ve Wu-chanu evidují 50 340 potvrzených případů, 3389 nakažených lidí zemřelo. Ve městě museli narychlo postavit dvě improvizované nemocnice, aby bylo kam vozit nemocné.

Pro srovnání, od 7. července, kdy v České republice začalo výrazněji přibývat nových případů, se nákaza potvrdila u celkem 420 tisíc lidí a zemřelo skoro 5000 lidí, u nichž se nákaza prokázala.

Obě čísla jsou mnohem vyšší nejen než ve Wu-chanu, ale i než v celé Číně. Diametrálně rozdílný je i poměr nakažených k obětem, smrtnost činí v České republice 1,4 procenta, zatímco ve Wu-chanu dosahuje 6,7 procenta. Vývoj léčby přitom ještě tolik nepokročil.

Nelze ani předpokládat že by došlo k tak velké mutaci koronaviru, i když změny viru už vědci zaznamenali, dokonce se spekulovalo, že nyní je koronavirus nakažlivější, ale covid nemá už tak často vážný průběh. Koronaviry však na rozdíl od chřipkových virů, které se mění každý rok, mutují relativně pomalu, rozhodně se výrazná mutace nedá čekat v řádu měsíců.

Změny čísel z Číny

Že ve Wu-chanu muselo mnoho případů zůstat neodhalených, je jasné, protože se testů při prvním náporu nemoci nedostávalo. V celé provincii Chu-pej, jehož je Wu-chan hlavním městem, nakonec změnili 13. února způsob diagnostiky a začali do statistik zahrnovat i případy, kdy se nákaza neprokázala jen testem, ale i na rentgenovém snímku, přičemž se test nedělal.

Za den rázem stoupl počet nakažených o 33 tisíc na 48 tisíc. Stejně tak revidovaly zdravotnické úřady 16. dubna počet obětí z 3222 na 4512, což jasně ukazuje, že průběžné statistiky nezachycovaly nejen skutečný počet případů, ale ani počet obětí.

V obou případech se objevovaly spekulace, že Čína neuvádí skutečný rozsah epidemie a že reálná čísla jsou mnohem vyšší než zveřejňovaná. Čínu kvůli tomu kritizovaly Spojené státy americké.

Čína asymptomatické případy nezapočítává

K odlišným číslům přispívá to, že se zpočátku v Číně testovali jen lidé s příznaky. Čína také dosud nezahrnuje do celkových statistik lidi, kteří byli pozitivně testováni, ale jsou bez příznaků. Sice je uvádí v denních přehledech jako asymptomatické, ale do celkové bilance je nezahrnuje.

Do statistik se nezahrnuly ani výsledky z masového testování všech obyvatel Wu-chanu, kde bylo na konci května otestováno 9,89 milionu lidí za použití PCR testů, které zjišťují přítomnost virů a ne protilátky.

Městské úřady uvedly, že bylo odhaleno jen 300 asymptomatických případů, přičemž 1174 osob, které s nimi byly v blízkém kontaktu, bylo negativních. Čínský list Global Times to označil za facku do tváře zahraničních médií, zejména listů The New York Times a Washington Post, které uváděly, že ve městě musí být velké množství asymptomatických případů.

Čína přesto prověřila 35 961 vzorků a nenašla u nich údajně žádné nesrovnalosti. Negativní na přítomnost viru bylo prý i 2314 vzorků odebraných ze zdrojů pitné vody a prostředků hromadné dopravy, taxíků a od zvířat.

Extrémně tvrdá karanténa ve Wu-chanu rozhodně přinesla výsledky a je skutečně možné, že ve městě už nebyly žádné nové případy. I tak ale čísla vyvolávají pochybnost. Smrtnost ve Wu-chanu je příliš vysoká, i v USA činí jen 2,33 procenta.

Pokud by byla stejná i v Číně, pak by tam museli při 4742 obětech mít nejméně 206 000 nakažených. Pokud by tam byl stejný poměr jako v České republice, pak by v zemi bylo zhruba 339 tisíc nakažených, z toho ve Wu-chanu 230 000, byť mnoho z nich bezpříznakových. I tak by na tom byla Čína výrazně lépe než jiné země, což se nezdá pravděpodobné.

Čína jako oáza bez covidu?

Aktuální čísla počtu nakažených navíc působí, že Čína nyní představuje na severní polokouli, kde na podzim udeřila druhá vlna pandemie, jakousi oázu ve světě postiženém covidem-19. Hlásí nanejvýš desítky nových případů denně, zatímco jen v ČR se pohybují okolo deseti tisíc a v nejhorších okamžicích dokonce přesahovaly i 15 tisíc.

I tato čísla vyvolávají pochybnosti, protože nakažení přibývají i v zemích, které pandemii dobře zvládly. Příkladem může být Jižní Korea, kde druhý vrchol pandemie udeřil na začátku září a křivka od poslední říjnové dekády opět roste. Rostou i ve Vietnamu, kde byl druhý vrchol v půlce srpna.

Pochybnosti samozřejmě vyvolává i fakt, že v denních přehledech je vždy větší počet potvrzených případů s příznaky covidu-19 než asymptomatických, zatímco v České republice i v evropských zemích výrazně převažuje počet bezpříznakových nakažených nad těmi s příznaky.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků