Portugalsko se vyhrabalo ze stejné krize jako my. Tady je odpověď, proč to v Česku nefunguje

„Situace je příšerná,“ přiznal na konci ledna portugalský premiér António Costa.

Tak jako stejně velké Česko, i Portugalsko přistoupilo před Vánoci k částečnému rozvolnění. To se na epidemiologické situaci rychle projevilo. Jak je vidět na přiloženém grafu, počet nakažených začal v Česku exponenciálně růst už okolo 10. prosince, v Portugalsku krátce po Štědrém dni.

Od Costova prohlášení začala křivka pozitivních případů dramaticky klesat, zatímco v Česku opět nabrala opačný směr. Epidemiologická opatření jsou přitom v obou zemích téměř stejná, tak v čem je rozdíl? Vysvětlení nabídli Češi žijící v Portugalsku, včetně českého velvyslance.

Produkční Tereza bydlí na západě země v malém městě Alenquer, kde místní obyvatelé všechna pravidla dodržují. „Na ulici se lidi jeden druhému vyhýbají a nosí masky. Dokonce i v parku je mají,“ popisuje. Roušky jsou přitom v Portugalsku povinné jen tam, kde není možné zachovat dvoumetrový rozestup.

Že lidé vesměs nosí roušky i tam, kde nemusí, potvrzují i další Češi žijící napříč Portugalskem. „Nikdo nebrblá,“ napsal krajan Karel z přímořského městečka Sines. Výjimkou jsou údajně mladí lidé a pak ti, co chtějí víkend strávit u moře i přesto, že jsou pláže uzavřené.

Jedno z mála opatření, které Portugalsko na rozdíl od Česka přijalo, je víkendový zákaz cestování mezi okresy. Podle oslovených obyvatel kontaktuje policie především větší skupiny lidí a kontroluje, zda jsou všichni místní. „Celkově to všichni respektují bez řečí a zbytečných scén,“ potvrzuje Ingrid z města Loulé.

Co za důsledným chováním Portugalců je, naznačil český velvyslanec v Lisabonu Petr Šelepa. Portugalci mají podle něj stále v živé paměti hospodářskou krizi z minulého desetiletí.

„Obava z dalšího rozvratu státních financí je možná vede i k ochraně vlastního zdraví, jestliže má být ochrana vlastního zdraví tou cestou, jak pomoci ochránit i ekonomiku země,“ říká Šelepa.

V průběhu ledna, kdy bylo Portugalsko bezkonkurenčně „worst in covid”, si premiér Costa sypal popel na hlavu. „Evidentně tu byly chyby v tom, jak jsem Portugalcům předával informace. Když příjemce zprávy nechápe, co mu říkáte, tak je chyba na straně toho, kdo zprávu podává,” řekl.

Portugalské ministerstvo zdravotnictví na dotaz Novinek potvrdilo, že se po kritické povánoční situaci snažilo krizovou komunikaci více posílit. „Zvýšili jsme povědomí o zatížení nemocnic, což v lidech probudilo větší ochotu opatření dodržovat,“ řekla Novinkám mluvčí tamního ministerstva zdravotnictví Sofia Canelasová.

Z výpovědí oslovených obyvatel je patrné, že minimálně nyní už lidem nedělá problém pochopit, co po nich stát chce. „Komunikace ze strany vlády se mi zdá jasnější a méně zmatená než v našich končinách v Česku i na Slovensku,“ srovnává situaci Slovenka Juliana z Lisabonu.

Portugalská vláda věří, že občany motivuje, když vidí, že dodržování pravidel zlepšuje epidemiologickou situaci v zemi. Tomu podle Šelepy napomáhá i jejich povaha. „Nejsou od přírody rebelové, ani nemají v povaze proti něčemu neustále protestovat,“ myslí si.

Řízení pandemie ze strany státu je slovy velvyslance „téměř bezchybné“. K situaci nemluví kde kdo, pravidelně vystupuje především premiér Costa a prezident Rebelo de Sousa. I přesto, že reprezentují odlišné strany, si podle Šelepy neházejí klacky pod nohy.

„Vláda přijímá nepopulární opatření, ale do rozhodování o opatřeních vtáhla i opozici. Tím pádem pandemie v Portugalsku není předmětem politické diskuze, nebo dokonce sporu,“ popisuje Šelepa. Podle něj politici ctí nepsané pravidlo, že se do vlády v době nouze nekope.

Dále se zdá, že se portugalským politikům zatím vyhýbají osobní kontroverze, či kauzy takzvaného „covidového papalášství“. Tamní média se takovým tématům příliš nevěnují, říká Šelepa, ale dodává, že si nepamatuje, že by nějaký vládní představitel zavedená opatření porušil.

K 17. únoru je týdenní průměr potvrzených případů nákazy na jeden milion obyvatel v Portugalsku 224. V ČR 759. Od začátku pandemie se v Portugalsku nakazilo 791 tisíc lidí (v Česku 1,11 milionu) a v souvislosti s nemocí covid-19 zemřelo 15 754 (v Česku 18 596).