Hlavní obsah
Vakcína od firmy Pfizer Foto: Pool, Reuters

Koronavirus sice mutuje, účinnost vakcíny to neovlivní, uklidňují experti

Mutace koronaviru, která se objevila v Anglii, vyvolala otázku, zda to nebude mít dopad na účinnost vakcín. Změna se totiž týká té části RNA, která popisuje charakteristický hrot koroanviru, což je protein, jímž se virus navazuje na napadenou buňku. Přitom ale právě tato část genetického kódu se používá také v očkovacích látkách. Experti se přesto nedomnívají, že by taková mutace mohla výrazně ovlivnit účinnost vakcín.

Vakcína od firmy Pfizer Foto: Pool, Reuters
Koronavirus sice mutuje, účinnost vakcíny to neovlivní, uklidňují experti

„Nechci, aby lidé říkali, že si raději počkají na tu správnou vakcínu, protože slyšeli o nějaké mutaci v Anglii,“ řekl ředitel oddělení pro infekční nemoci v ontarijské Královské univerzitě v Kingstonu Gerald Evans. „Nevíme, zda mutace něco změní. Nepředpokládám, že ano. U většiny mutací tomu tak není, ale čas ukáže,“ dodal ještě pro kanadský server GlobalNews.

Několik mutací koronaviru SARS-CoV-2 se už objevilo, každý měsíc nejméně jedna, obvykle dvě. Dosud zjištěné mutace nebyly z hlediska účinnosti očkování podstatné, protože se týkaly jiných oblastí RNA, než těch, které využívají vakcíny. Aktuální mutace se však týká právě této části RNA.

Změna sekvence popisující část s-proteinu

Jedna mutace označená jako N501 se týká sekvence popisující jednu část hrotu viru (tzv. s-proteinu), a to domény RBD, která se přímo dotýká membrány napadené buňky, jde o tzv. vázací oblast. Právě touto částí hrotu se koronavirus velmi účinně váže na lidskou formu receptoru ACE2, který se nachází na vnější straně plicních buněk.

Většina mutací nedělá nic
Isaac Bogoch z Torontské všeobecné nemocnice

Druhou mutací je už odborníkům dobře známé vypuštění sekvence H69/V70, které se objevilo u zmutovaného koronaviru u dánských norků. Tato mutace zase snižuje účinnost už vytvořených protilátek, a proto se cenné chovy 17 milionů norků vybily.

„To vypadá jako velká adaptace,“ komentoval tuto mutaci profesor Nick Loman z britské skupiny COG-UK zabývající se výzkumem genomu původce onemocnění covidu-19.

Není však jasné, jak mutace proměnila chování viru. „Víme, že tu je mutace, ale nevíme, co znamená biologicky. Je příliš brzo říkat, jak může být významná,“ řekl britský profesor Alan McNally stanici BBC.

Obavy se pokoušel uklidnit Isaac Bogoch z Torontské všeobecné nemocnice. „Důležité je zapamatovat si, že většina mutací nedělá nic. Jen malý počet mění virus nějak výrazně, že by třeba byl schopen snáze šířit,” ujistil.

Britští experti se zatím snaží zjistit, jak je vlna nákaz na jihu Anglie spojena s novou variantou koronaviru SARS-CoV-2. Zatím se nezdá, že by tato mutace učinila virus nebezpečnější, že by byl smrtelnější, nebo se snáze přenášel.

Vliv na účinnost vakcín

Jedna otázka ale přetrvává - jak může tato nová mutace týkající se hrotu koronaviru ohrozit účinnost vakcín. Týká se totiž části genomu, jenž se používá ve většině vakcín. „Když se podíváme na neutralizující protilátky - tedy protilátky chránící proti infekci - tak ty jsou specificky zaměřené na s-protein a v některých případech na RBD,“ dodal Evans, který je členem rady pro covidu-19 v Ontariu.

Důvod je podle něj prostý: „Když vytváříte protilátku, tak takovou, která brání této části viru, aby se k vám dostala.“

„I když není nemožné, že by mutace mohla ovlivnit účinnost vakcíny, není to pravděpodobné,“ dodal virolog z Univerzity v Montrealu Levon Abrahamyan. Důvodem je, že se ve vakcínách používá větší část RNA viru, než jen ta popisující RBD, většinou celý s-protein.

Nové vakcíny lze mutacím rychle přizpůsobit

Bogoch k tomu dodal, že i v případě snížení účinnosti nové technologie mRNA vakcín, jakou použily firmy Pfizer/BioNTech a Moderna, zase umožní rychlou úpravu očkovacích látek. Snadno umožňuje využít i další části RNA viru, tedy i ty pozměněné. „Mohli bychom použít stejnou technologii k výrobě nové vakcíny nebo k modifikaci stávající,“ řekl Isaac Bogoch.

Frekvence mutací u chřipky je mnohem vyšší než u nového koronaviru. Nevidím tu skutečné nebezpečí při vývoji vakcín.
virolog z Univerzity v Montrealu Levon Abrahamyan

Oxfordská vakcína stejně jako ruský Sputnik V fungují na jiném principu. Část RNA koronaviru je u nich implementována do neškodného adenoviru. Další část je pak stejná. Sekvence RNA se dostane do buněk očkovaného a v nich se podle ní začne produkovat stejný protein, jako má koronavirus. Protože je tělu cizí, objeví se imunitní reakce a tělo si vytvoří protilátky.

Koronaviry mutují mnohem méně než chřipka

Abrahamyan vyzdvihl skutečnost, že by vakcína měla fungovat dlouho, na rozdíl od té proti chřipce, která se musí připravovat každoročně. „Frekvence mutací u chřipky je mnohem vyšší než u nového koronaviru. Nevidím tu skutečné nebezpečí při vývoji vakcín,“ uvedl.

Koronaviry jsou geneticky docela stabilní a mutují relativně málo. Důvodem je, že koronavirus je při replikaci schopen korigovat případné chyby při přepisu RNA. Takovýto mechanismus v sobě chřipkový virus nemá, proto mutuje mnohem více. Proto je nutné každý rok připravovat novou očkovací látku.

Mutace jsou ovšem pro virus důležité, aby překonal imunitní reakci napadeného organismu. Protože však protilátky má jen malá část lidí, zatím to nepotřebuje. Jakmile se však začne očkovat, nabydou na významu.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků