Dává pětidenní izolace smysl? Nejvíce infekční je člověk až 6 dní, ukázala studie

Studie, kterou vědci zveřejnili na stránkách institutu, zkoumala 21 covidových pacientů s omikronem. Z toho 19 bylo naočkovaných a dva byli nenaočkovaní (čtyři bezpříznakoví, zbytek s mírným průběhem).

Výzkumníci odebrali celkem 83 vzorků a změřili množství přítomného viru SARS-CoV2 pomocí techniky zvané real-time PCR přičemž zjistili, že jeho hladina byla nejvyšší mezi 3-6 dny od stanovení diagnózy a po nástupu příznaků.

Studie také ukázala, že téměř u všech pacientů zůstaly hladiny vysoké i mezi 7. a 9. dnem, přičemž u některých pacientů vědci naměřili významnou míru genetického materiálu viru ještě po dvou týdnech.

Využití techniky real-time PCR neumožňuje určit, zda detekovaný virový genetický materiál skutečně pochází z viru, který je schopen infikovat lidi, nebo z mrtvého či odumírajícího viru.

Japonští vědci proto ještě provedli pokus, kdy z odebraných vzorků kultivovali živý virus, a zjistili, že výsledky jsou podobné jako u studií s real-time PCR.

Vzhledem k tomu, že deset dní po stanovení diagnózy už výzkumníci nebyli schopni živý virus z žádného vzorku vykultivovat, naznačuje to, že žádný z pacientů už v této fázi nebyl infekční. Na základě tohoto zjištění lze konstatovat, že za skutečně bezpečnou izolaci japonští vědci považují 10 dní.

Řada států však dobu izolace oproti původním dvěma týdnům výrazně zkrátila. Spojené státy na pět dní na základě doporučení svého Střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (CDC), které tvrdí, že je člověk nejvíce nakažlivý jeden až dva dny před nástupem příznaků a dva až tři dny po něm.

Stejná pětidenní izolace v současnosti platí i v Česku a není ji potřeba zakončovat negativním testem. Toto rozhodnutí vlády zkritizovali například vedoucí laboratoře experimentální medicíny na Univerzitě Palackého Marián Hajdúch nebo biochemik Jan Konvalinka.

Odborníci izraelského ministerstva zdravotnictví rovněž označili 5denní izolaci za „příliš krátkou” a navrhují zkrácení na 7 dní.