Hlavní obsah
Alexandr Mitrofanov Foto: Milan Malíček

Očima Saši Mitrofanova: Strach ohrožených a vyhlídky úspěšných

Alexandr Mitrofanov Foto: Milan Malíček
Očima Saši Mitrofanova: Strach ohrožených a vyhlídky úspěšných

Vyšel další z řady průzkumů veřejného mínění zde. Pozorovatelé si všimli, že ANO mírně oslabilo. Ale lze číst tyto výsledky i jinou optikou.

Koncem ledna upozornil Deník N na dvě studie. Jednu zpracovala společnost Trexima pro Asociaci samostatných odborů ČR zde. Druhou vydal Úřad vlády ČR zde. Obě studie se věnují vyhlídkám lidí různých profesí a různého stupně vzdělanosti v době digitalizace a robotizace.

Z analýzy Treximy mimo jiné vyplývá, že zaměstnanci, kteří jsou v Česku nástupem robotů a digitálních technologií ohroženi nejvíce, patří mezi střední příjmovou skupinu. Nenaplňuje se tak předpoklad, že robotizace připraví o práci zejména nejhůře placené lidi.

Ohroženy ale budou rutinní a opakující se činnosti a s rostoucím vzděláním hrozba ztráta práce klesá. Vysokoškoláků a osob s vyšším odborným vzděláním je v rizikové skupině nejméně. Mezi nimi jsou zastoupeni hlavně administrativní pracovníci a úředníci, konkrétně například pracovníci kalkulací, cen a nákladů.

Vládní analýza uvádí, že lze v horizontu do pěti let očekávat, že technologie budou v 11 % povolání schopny nahradit více než 50 % dovedností požadované pro výkon povolání. V horizontu do 30 let pak dokáže automatizace nahradit více než 50 % dovedností v naprosté většině současných povolání.

„Přínos automatizace spočívá primárně v přebírání rutinních a opakovatelných, potažmo i namáhavých pracovních činností stroji a uvolňování kapacity lidských zdrojů pro kreativnější pracovní činnosti s vyšší přidanou hodnotou lidské práce,“ píše se ve studii. A dodává se, že automatizací způsobený úbytek profesí ve střední příjmové kategorii tak může vést k prohlubování ekonomické nerovnosti ve společnosti.

Úřad vlády přitom upozorňuje, že „měnícím se nárokům na dovednosti lidské pracovní síly je nutné přizpůsobit celý systém vzdělávání, celoživotního učení a rekvalifikace“ a že „je nezbytné posilovat sociální bezpečnost a rozvíjet sociální záchrannou síť“.

Trexima zas ve své analýze popisuje oblasti, kde se očekává rozvoj nových pracovních míst a příležitostí uplatnění na trhu práce v době Průmyslu 4.0. Upozorňuje, že velmi důležité bude vzdělávání zaměstnanců. Zmiňuje aktivizaci, která by měla začít již na základních školách, klade důraz na spolupráci firem se školami. Toto všechno jsou chvályhodné, leč zatím čistě slovní plány.

Zkuste teď ale spočítat v průzkumu, kterým jsme začali, procenta popularity stran a hnutí, které stojí a padají se strašením svých voličů, že jim vezmou budoucnost jednak roboti, jednak ti chytří a úspěšní. A zkusme se společně zamyslet, jakou budoucnost pro zemi budou skrze své politiky nakonec chtít vynutit ohrožení lidé.

Alexandr Mitrofanov

Komentátor. Zabývá se vnitropolitickým děním a tématy spojenými s vývojem v Rusku. Získal Cenu křepelek (1994), Cenu Ferdinanda Peroutky (2000), Cenu Karla Havlíčka Borovského (2015) a Cenu Jiřího Ješe za komentář (2016). Vydal knihy Za fasádou Lidového domu (1998) a Politika pod pokličkou (2002, s Markétou Maláčovou), podílel se na sborníku Bludné cesty sociální demokracie (2005). Je aktivní jako mikrobloger @AlexandrMitrofa.

Články autora

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků