Hlavní obsah
Alexandr Mitrofanov Foto: Milan Malíček

Očima Saši Mitrofanova: Každý svého zdraví strůjcem

Není teď žhavější téma než termíny a podoba uvolnění restrikcí, které zavedla vláda v souvislosti s pandemií koronaviru. V těchto dnech přichází postupné uvolňování.

Alexandr Mitrofanov Foto: Milan Malíček
Očima Saši Mitrofanova: Každý svého zdraví strůjcem

Občané mají k dispozici na jedné straně úřední oznámení, jak by to mělo vypadat, se všemi detaily, na straně druhé pak například mediálně zachycený proud vědomí epidemiologa Romana Prymuly.

Prymulova představa rozrůzněných buněk maximálně tří rodin, které spolu komunikují, se ve veřejném prostoru stala terčem nejen vtipů, ale i velkého rozhořčení. Lidé se brání byť pouhé představě, že jim bude někdo, natož osoba s vojenskou minulostí, nařizovat, s kým se mají stýkat. Stejná averze narůstá – a to nejen v Česku – vůči nařízením vlád, která omezují pohyb a život obecně.

Prymula přitom má ze svého úzce odborného hlediska asi pravdu. A kdyby se vláda skutečně řídila jeho radami, nejspíše by se nejen nerozvolňovalo tak mohutně, jak to stojí ve vládním plánu, ale nerozvolňovalo by se vůbec nebo jen nepatrně. Přesto je trend těchto dnů opačný. A to dokonce i v Rusku, kde je epidemie v rozpuku, ale Vladimir Putin ohlásil konec plošných restrikcí.

Důvod je všude stejný. Když parafrázuji proslulý Lincolnův výrok, je možné někoho zavřít doma napořád, lze všechny zavřít doma na nějakou dobu, ale nejde všechny zavřít doma napořád. Spontánní síla života jednoho dne smete překážky a lidé se vydají vstříc svobodnému pohybu. Někteří zároveň vstříc své nemoci a leckdo i v ústrety předčasné smrti nakažením.

Držet napořád pod pokličkou energii, která pohání lidi, celé společnosti, celé lidstvo, nedovede žádná vláda ani žádný epidemiolog. Vlády navíc sestávají z politiků, kteří v demokratických zemích mají starost o to, aby byli příště zvoleni. Nebudou se proto bránit většinové živelné vůli svých voličů vyrazit ven z domů a bytů a sundat roušky a u některých i touze se na všechna omezení doslova vykašlat, protože je přece nikdo buzerovat nebude.

Nevinil bych proto vlády včetně té Babišovy z přehnaného populismu. Smysl má kontrolovat, jestli na tomto neštěstí nebudou chtít vládní činitelé a jejich kámoši podnikatelé trhnout zisky na úkor občanů. Jinak podle mě má smysl chránit sebe i ostatní tak, jak člověk dokáže, byť jsou možnosti jedince chatrné.

Alexandr Mitrofanov

Komentátor. Zabývá se vnitropolitickým děním a tématy spojenými s vývojem v Rusku. Získal Cenu křepelek (1994), Cenu Ferdinanda Peroutky (2000), Cenu Karla Havlíčka Borovského (2015) a Cenu Jiřího Ješe za komentář (2016). Vydal knihy Za fasádou Lidového domu (1998) a Politika pod pokličkou (2002, s Markétou Maláčovou), podílel se na sborníku Bludné cesty sociální demokracie (2005). Je aktivní jako mikrobloger @AlexandrMitrofa.

Články autora

Viru se říká neviditelný nepřítel, což je mírně nabubřelé. Neviditelný ale skutečně je a nepřítel jakbysmet. Podle mého názoru s rozvolňováním restrikcí nic nekončí. Konec možná přijde až s vakcínou a léky. Tedy za hodně dlouho. Do té doby platí, že každý je svého zdraví strůjcem.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků