Článek
Veřejnou soutěž vyhrála jiná správcovská firma. Stará parta je připravena vyklidit prostor, ale zatím nemůže. Co se stalo? Výměnu správce brzdí domovnice.
Tato domovnice je tvor, který svou identitu zakládá na tom, že může komukoliv hodit před dveře chcíplou kočku a pak bude z toho mít nelíčenou radost. Nemá ráda partaje. Nemá ráda lidi vůbec. Ale bývala kdysi dost vyčůraná, aby přesvědčila většinu obyvatel, že jim zařídí pořádek, kdy jim nebudou házet chcíplé kočky před dveře, nebudou dělat binec ani znásilňovat jejich ženské zlí migranti. Zlé migranty nikdo z obyvatel jaktěživ neviděl, ale tuze se jich mnozí báli. Domovnici zvolili, a to dokonce dvakrát za sebou.
Teď si usmyslela, že nová správcovská firma, která vyhrála veřejnou soutěž, nastoupí až ve chvíli, kdy ona to uzná za vhodné. Chce být jako starší kámošky, domovnice Voloďa a domovnice Ťin-pching, které ve svých vchodech vládnou pevnou rukou. Takže prohlásila, že vlak (zjevně širokorozchodný) nepojede přes jednoho člena firmy, který se jí nelíbí.
Mezitím se byt stále víc opotřebovává a navíc v něm propukl s velikou intenzitou covid. Domovnici to podle jejích veřejných výroků nežere, má na všechno čas. Dlí ve špitále, vydává prohlášení, že brzy bude propuštěna do Lán, ale doktoři to mírní a říkají, jaký je skutečný stav. Rozplánovala si postup při střídání správcovské firmy bytu jménem Česká republika tak, že bez jakýchkoli důvodů plynoucích z Ústavy chce dlouho zkoušet jednotlivé kandidáty na místa ve firmě, tedy budoucí ministry.
Nedávno svět připomněl 200. výročí narození Fjodora Dostojevského. Nejodpornější postava z jeho děl, protagonista Zápisků z podzemí své životní krédo formuluje takto: „Řeknu, že svět může jít do horoucích pekel, hlavně ať já můžu svůj čaj vždycky popíjet.“ Naše domovnice ho připomíná.
Naštěstí není tak mocná, jak si to ve svých představách maluje. I na ni se najde bič, dokonce sbírka různých karabáčů. A kdyby se vzpouzela? S domovnicí se nediskutuje. Víte, kdo to řekl? Miloš Zeman. A ten má pod čepicí!