Hlavní obsah
Alex Švamberk Foto: Tomáš Reiner, Novinky

KOMENTÁŘ: Turecko popřelo své sekulární kořeny – Alex Švamberk

Páteční rozhodnutí tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, že původně byzantský chrám Boží moudrosti (Hagia Sofia) už nebude dál muzeem, ale bude opět sloužit jako mešita, se případných turistů příliš nedotkne. Přesto jde o jeden z nejvýznamnějších kroků tureckého prezidenta, který ukázal, jak moc se Turecko islamizuje a vzdaluje od atatürkovských hodnot.

Alex Švamberk Foto: Tomáš Reiner, Novinky
KOMENTÁŘ: Turecko popřelo své sekulární kořeny – Alex Švamberk

Turecký Nejvyšší správní soud dospěl v pátek k závěru, že rozhodnutí ministerské rady z roku 1934, na jehož základě se z mešity stalo muzeum, bylo protiprávní. Asociace pro ochranu náboženských základů, historických monumentů a životního prostředí se svou stížností na změnu chrámu Boží moudrosti v muzeum uspěla až po patnácti letech.

Erdogan pak promptně podepsal dekret, jímž se Hagia Sofia stane opět mešitou, a první bohoslužby se v ní mají konat už 24. července. Neodradily ho od toho ani výhrady z celého světa. Změna se nelíbí UNESCO, na jehož seznamu kulturního dědictví Hagia Sofia figuruje od roku 1985, roztrpčen je rozhodnutím papež František, výhrady mají americké náboženské organizace i konstantinopolský patriarcha ortodoxní církve Bartoloměj, stejně jako ruská pravoslavná církev, která má Rusku velký vliv. Pobouřilo tedy i některé Erdorganovy spojence.

Vzhledem k množství výhrad působí rychlý Erdoganům podpis nerozumně, nelze však zapomínat, že vzešel z islamistických kruhů a zůstal islamistou, i když o sobě prohlašuje, že je konzervativní demokrat. Jím vedená Strana spravedlnosti a pokroku (AKP) taky v roce 1998 vznikla jako umírněná odnož zakázaných islamistických hnutí. I když si voliče získal Erdogan především ekonomickým růstem země, AKP současně prosazovala islamistický program a postupně rušila zákaz zahalování tváří na školách, v policii a armádě i ve státní správě s tím, že jde o autoritářský pozůstatek z minulosti. Cíleně podkopávala sekulární charakter moderního Turecka. Opětovná proměna Hagie Sofie v mešitu je dokonalým popřením kemalovské politiky odmítající tu osmanskou, protože právě za Atatürka se změnila z mešity na muzeum a odkryly se starší mozaiky.

Překvapivé to však není, Erdogan opakovaně dával najevo obdiv k osmanské říši a k její velikosti a významu, na který by rád navázal, a rád by udělal z Turecka opět centrum islámského světa. A nejde jen o proměnu chrámu v mešitu, kterou se stala poprvé poté, co sultán Mehmet II. dobyl roce 1453 Konstantinopol.

V projevu Erdogan uvedl, že „vzkříšení Hagie Sofie je opětovným zažehnutím plamene naděje muslimů a všech utlačovaných a zneužívaných“. Oč jde, se ovšem neobjevilo v anglickém překladu jeho projevu, ale v arabském. Podle listu The Jerusalem Post zaznělo, že „vrátí svobodu do al-Aksá“, tedy do jeruzalémské mešity, kam muslimové mohou chodit. Je to jasná narážka, že by neměla patřit Izraeli. Obavy vzbuzuje i jeho vyjádření, že oživuje islám od Buchary v Uzbekistánu až po Andalusii, což opět zaznělo jen v arabském překladu.

Erdogan má pravdu, že si Turecko skutečně může rozhodnout o tom, zda bude chrám sloužit k modlitbám, či ne. Ovšem islamizující se Turecko hlásící se k osmanské říši nepatří do Evropy a rozhodně ne do EU, kam chce vstoupit. Evropa má hodně zkušeností s osmanskou expanzí po vyvrácení byzantské říše spojenou s násilným šířením islámu.

Alex Švamberk

Novinář, spisovatel, hudebník, skladatel a performer, absolvent Strojní fakulty ČVUT v Praze. Nyní pracuje jako zahraniční redaktor serveru Novinky.cz. Specializuje se na válečné konflikty a oblasti Korejského poloostrova, Balkánu, ale i na Ukrajinu a Jižní Afriku. Dlouhá léta působil v médiích jako hudební recenzent, i nyní připravuje rozhovory se zahraničními umělci a píše kritiky na soudobou hudbu a nahrávky okrajových žánrů, jako je hard core, industriál a noise.

Komentáře autora

Současná politika Ankary vyvolává i otázky, jakým je Turecko partnerem v NATO, když samo podniká operace v Sýrii, kde po několika invazích jeho loutkoví spojenci ovládají část syrského území, a vojensky podporuje mezinárodně uznávanou vládu v Libyi, které dodává nejen zbraně, ale vysílá tam i bojovníky navzdory embargu Rady bezpečnosti OSN.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků