Hlavní obsah
Matěj Široký Foto: Právo

KOMENTÁŘ: Může ještě Trump vyhrát? – Matěj Široký

Poslední měsíce se pravidelně objevují průzkumy poukazující na drtivou porážku Donalda Trumpa při obhajobě jeho prezidentského postu. Poslední dvě velké události jako koronavirová krize a domácí nepokoje mu situaci neulehčují. Ničí jeho snahu v boji za nízkou nezaměstnanost, americký ekonomický růst a omezování angažmá v nekonečných válkách, kde USA nemohou zvítězit.

Matěj Široký Foto: Právo
KOMENTÁŘ: Může ještě Trump vyhrát? – Matěj Široký

I přes poměrně jasný rozdíl v průzkumech a nesčetných článcích, vykreslujících Trumpa jako v lepším případě neschopného hulváta, v horším případě rovnou slaboduchého šílence, některé hlasy upozorňují na to, že by se mohla opakovat situace z minulých voleb. Donald Trump byl už od primárních voleb u amerických republikánů zesměšňován a vnímán jako outsider, ale přes všechny odhady analytiků vše vyhrál a zasedl v Bílém domě. Může se situace opakovat i letos?

První důvodem je nepoučitelnost demokratů a s ní spojená neschopnost analyzovat pravé důvody Trumpovy výhry. Místo aby uznali důvody, které vedly k jeho zvolení, živili legendu o tom, že Trump vyhrál díky zásahům a manipulacím prezidenta Putina. Ty se ale prokázat nepodařilo. Vyšetřování proti údajné spojce mezi Ruskem a Trumpovými lidmi, generálem Flynnem, bylo zastaveno. Navíc Trump ani během čtyř let vlády velké sympatie k prezidentu Putinovi neprojevil. Velké spojenectví, očekávané zejména příznivci ruského prezidenta, se nekonalo. Trump naopak zůstal velmi neoblomný v záležitosti dostavby Nordstreamu 2. Ve skutečnosti na mezinárodním poli světové politiky byl mnohem vstřícnější francouzský prezident Macron. Protože to už nezapadá do jednoduchého vidění současného světa, není tato skutečnost často zdůrazňována.

Trump od počátku své první kampaně vnímal Rusko jako střední velmoc, která má potenciál vojenský a politický, nikoliv však ekonomický a technologický. Rusko má sice řadu špičkových programátorských es, ale nemá kupodivu velké technologické firmy. Čestnou výjimku tvoří podnik Kaspersky. Kdo však má prakticky klony všech současných amerických technologických firem, je Čína. Nejenom že zdatně sekunduje americkým kolegům, ale v problematice sítí 5G získala dokonce náskok. Právě Trump už před čtyřmi lety upozorňoval, že problémem není Rusko, ale Čína. Dnes po čtyřech letech tedy už panuje v Americe v tomto ohledu konsenzus. Trump samozřejmě tuto svoji předvídavost vývoje světové politiky nezapomíná zdůrazňovat ve své kampani.

Druhým důvodem, proč může být Trumpova kampaň úspěšná, je zacílení na problém patriotismu a náboženského cítění. To, co spojuje různé skupiny etnického původu bez rozdílu pohlaví, jsou právě tyto dvě oblasti. Trump dokonce těží ze současné mediální hysterie kolem bourání soch anebo požadavků hnutí Black lives matters. Američané jsou zatím zpravidla patrioti. Být patriotem znamená být hrdý na svoji zemi. To, co definuje zemi, není pouze její geografie, ale hlavně historie. A právě bourání soch a útokům na státní symboly průměrný Američan nemůže rozumět, a tedy je zřejmě ani nebude podporovat. Nejedná se o zaslepený národovecký pohled, ale je prostě obtížné přijmout názor, že to, co tvořilo národní identitu a co bylo ještě donedávna oslavováno, je najednou špatně. Průměrný Američan se jen těžko zřekne svého patriotismu, který se nám z Evropy může jevit jako dětinský. Se současným děním a projekty typu komunity v Seattlu se může ztotožňovat maximálně dvacet procent americké populace. Navíc projekt v Seattlu ukázal, že hnutí nemají reálný projekt pro svoje příznivce, natož pro celou americkou společnost. Trump těží z toho, že demokraté nemohou masivně a veřejně odsoudit tyto revolty. Naopak je někdy i podporují a mají blízko k lidem z neziskových organizací, které je organizují. Trump tak vysílá zcela jasný signál všem Američanům a staví je před otázku, zda chtějí žít v zemi, kde nebudou moct býti hrdí na svoji národnost nebo kde bude omezena svoboda slova.

Matěj Široký

Narodil se roku 1983 ve Znojmě do lékařské rodiny. Vystudoval průmyslovou školu v Jihlavě a VUT Brno, obor telekomunikace. V roce 2006 odešel do Francie, kde studoval filosofii na pařížské Sorbonně, v Institut de philosophie comparée a v Institut catholique de Paris. Věnuje se přednášení filosofie klasického realismu v privátní sféře ve Francii a v Česku. Spoluzaložil občanské sdružení Přátelé filosofie, které se snaží o popularizaci klasické filosofie a kritického myšlení. Od roku 2012 přispívá do českých médií recenzemi knih a komentáři, týkajícími se francouzské politické a kulturní scény.

Neposledním důvodem je pak i demokratický kandidát Joe Biden, který i přes léta strávená ve vysoké politice Trumpa jen těžko stíhá v tempu. Každé jeho veřejné vystoupení je spíše tragické. Je tedy otázka, zda samotné vlivné demokraty přesvědčí, že je schopný Trumpa v současné situaci porazit. V každém případě už teď můžeme očekávat napjatý a emotivní souboj. Ten navzdory výzkumům zůstane nerozhodný až do okamžiku voleb.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků