Hlavní obsah
Jan Ludvík

KOMENTÁŘ: Kvóty, pane kancléři? – Jan Ludvík

V úterý zkritizuje rakouský kancléř Werner Faymann Českou republiku, Polsko a Balty za jejich odpor k povinným kvótám na rozdělování uprchlíků po Evropské unii. Ve čtvrtek se na rakouské dálnici najde kamión plný uprchlíků. Mrtvých nejméně od středy. Těžko hledat mediálně vděčnější argument.

Jan Ludvík
KOMENTÁŘ: Kvóty, pane kancléři? – Jan Ludvík

Faymann má přitom v mnohém pravdu. Praha, Varšava a další, které lze pro zjednodušení nazvat severovýchodem, o povinné redistribuce uprchlíků nestojí. Jižní země mají pocit, že problém chtějí sobecky nechat jen na nich. A lidé zatím umírají na korbách náklaďáků.

Ale nemůže pohledem například z Varšavy kritika vypadat dost pokrytecky? Poláky sice příliv statisíců migrantů do Evropy přímo netrápí, ale zato kousek za jejich severovýchodní hranicí stojí skoro milionová ruská armáda. Přidejme k tomu polskou historickou zkušenost, současnou ruskou rétoriku, vojenská cvičení a divme se, že Varšava má jiné priority.

A nedá se říct, že by například zrovna Werner Faymann telefonující si s Vladimírem Putinem a podporující zrušení protiruských sankcí projevoval takové porozumění pro polské problémy, jaké by čekal od Poláků při řešení problémů s migranty.

Jeden příklad za všechny. Rakousko investuje do obrany 0,78 procent HDP. Polsko více než dvakrát tolik. Co kdyby chtěli Poláci zavést povinné kvóty pro obranu, stanovené počty tanků, letadel, dělostřeleckých systémů, mužů a žen ve zbrani, úrovně výcviku a připravenosti? Kancléř Faymann by asi nebyl pro.

Obviňování se navzájem ale řešení nepřinese. Pohledem z venku jsou si evropské země vlastně dost podobné. Ovšem pohledem zevnitř se stále velmi liší. Mají specifickou kulturu, historickou zkušenost, vnímání hrozeb. A právě tam leží klíč k pochopení, proč Varšava nebo Riga myslí víc na Rusy než na uprchlíky. Překonání rozdílu bude trvat minimálně desetiletí a přitom agresivní Moskva stejně jako nezvládaný příliv uprchlíků představuje problém všech. I když jedny trápí víc to a druhé ono. Hrozby sdílíme a solidaritu potřebujeme.

Jan Ludvík

Je odborným asistentem na Katedře bezpečnostních studií, výzkumným pracovníkem Střediska bezpečnostní politiky IPS FSV UK a příležitostným komentátorem veřejného dění. Studoval na Univerzitě Karlově a University of Richmond.

Doktorské studium absolvoval v oboru mezinárodní vztahy. Odborně se zaměřuje na vztah mezi politickou a vojenskou silou, ozbrojené konflikty, americkou a českou zahraniční a bezpečnostní politiku.

Je autorem knihy Nuclear Asymmetry and Deterrence: Theory, Policy and History.

Aktvní je na síti Twitter @JanLudvikSBP

V tomto kontextu se stojí za to ptát, zda by nebylo lepší, aby Evropu před uprchlíky i Rusy raději chránila společná evropská síla. Odpověď by mohla být ano. Ovšem kdyby ji šlo řídit jinak, než z Rue de la Loi. Vypadá to totiž, jakoby si uprostřed krize vzal celý Brusel v čele s vysokou představitelkou pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku dovolenou.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků