Hlavní obsah
Matěj Široký Foto: Právo

KOMENTÁŘ: Koronovarius v zemi galského kohouta – Matěj Široký

Vývoj epidemie ve Francii měl v podstatě tři fáze, které můžeme pozorovat i u dalších zemí. První fáze podceňování a bagatelizace problému dala vzniknout rozhodnutím, které se nám zpětně jeví absurdní. Druhá fáze snahy o politické využití krize k vlastnímu prospěchu. Třetí fáze, kdy vše jde stranou a Macron 16. března vyřkne slova: „Jsme ve válce” a povolá na pomoc armádní sbor.

Matěj Široký Foto: Právo
KOMENTÁŘ: Koronovarius v zemi galského kohouta – Matěj Široký

V první fázi Macronova ministryně zdravotnictví Agnes Buzyn s velkou jistotou prohlásí na konci ledna 2020, že risk zavlečení epidemie z Wu-chanu do Francie je prakticky nulový. Následně se, po přítomnosti prvních nemocných na evropském území, rozhodne zřídit zelenou poradní telefonickou linku a na letišti vyvěsí informační tabuli. Testování příchozích z Číny zamítne. Co je však nepochopitelné, že v zárodku propukající krize se rozhodne odejít z vlády a nahrazuje vládního kandidáta na pařížskou radnici Benjamina Griveauxa, který po svém skandálu
dobrovolně odstoupil.

Agnes Buzyn jako by zapomněla, že právě ona byla dříve ministryní zdravotnictví, a tudíž osobou odpovědnou za připravenost Francie na epidemickou krizi, a raději kritizuje za nepřipravenost Paříže znovu kandidující pařížskou starostku Hidalgo. Agnes Buzyn však Pařížany nepřesvědčila a skončila až třetí ve volbě se ziskem 17 procent hlasů. Druhé kolo voleb naplánované na 22. března je však odloženo.

16. února byl na klíčový post ministra zdravotnictví jmenován neurolog a politik Oliver Véran (39 let). Tak se dostal do velmi složité pozice. Nejen, že musí řešit aktuální krizi, ale dostal se na čelo resortu ministerstva, které trápí problémy dlouhodobě. Tato změna ve funkcích je nezodpovědná a jediné možné vysvětlení je pokus o záchranu politické kariéry Agnes Buzyn.

Právě dlouhodobě neřešené problémy ve zdravotnicí jsou příčinou obav z toho, jak se Francie s celou situací vypořádá. Zdravotníci, tedy jako doktoři, ale hlavně ošetřující personál byli často k zahlédnutí během manifestací žlutých vest a od podzimu 2019 jejich odbory organizují pravidelné stávky.

Kořen problému je velmi starý, nachází se v zavedení 35hodinového týdnu, který velmi omezuje přesčasy a tím pádem i výši mzdy. Kvůli tomu zdravotnický personál patří k nejhůře placeným v Evropě. Například obsluha rentgenů má průměrnou mzdu pouhých 1000 eur. Nízká mzda a zvětšující se nároky na odbornost vedou k podstavu u všech profesí ve zdravotnictví.

Zdravotnictví je tak podfinancované, že 70 ze 77 ředitelů nemocnic učinilo společné prohlášení, že většina ústavů je u konce s dechem. Problém však není pouze zdravotnický personál, ale obecně přístup ke zdravotní péči ve Francii.
Francouzské zdravotnictví má velmi problematický model. Pro chudé a nemajetné je péče zdarma. Velmi bohatí mají vlastní systém soukromých a špičkových lékařů, kde si za péči mohou připlatit. Zbytek populace je odkázán na systém spoluúčasti.

Tak často musí zaplatit celé ošetření na místě a zdravotní pojišťovna určitou část proplatí, ale až za několik týdnů. To je hlavní důvod, proč se velká část Francouzů nechává ošetřovat na poslední chvíli a často k lékaři ani nejde. Počet úmrtí v
různých státech vypovídá o stáří i zdravotní kondici obyvatelstva. Koronovirus tak ukáže, v jakém stavu je francouzské zdravotnictví i zdraví celé populace.

Třetí problém je ale prozatím společný pro většinu evropských zemí. Tím je nedostatek roušek a dezinfekčního materiálu pro zdravotníky. To je v této situaci klíčový faktor, aby se neopakoval wuchanský scénář, kdy se zdravotníci kvůli nedostatečnému vybavení stali taktéž obětmi koronaviru. Následné onemocnění zdravotníků vedlo k ještě většímu nedostatku ošetřujícího personálu.

Matěj Široký

Narodil se roku 1983 ve Znojmě do lékařské rodiny. Vystudoval průmyslovou školu v Jihlavě a VUT Brno, obor telekomunikace. V roce 2006 odešel do Francie, kde studoval filosofii na pařížské Sorbonně, v Institut de philosophie comparée a v Institut catholique de Paris. Věnuje se přednášení filosofie klasického realismu v privátní sféře ve Francii a v Česku. Spoluzaložil občanské sdružení Přátelé filosofie, které se snaží o popularizaci klasické filosofie a kritického myšlení. Od roku 2012 přispívá do českých médií recenzemi knih a komentáři, týkajícími se francouzské politické a kulturní scény.

Jak tedy vypadá situace se zdravotnickým vybavením ve Francii? 78 procent personálu nemá přístup k maskám typu FFP2 a 63 procent nemá ani masky typu FFP1. Navíc 35 procent zdravotníků se setkalo s krádežemi masek na pracovišti. Ve Francii je tedy situace opravdu vážná.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků