Článek
On prožil větší část života v Německu, kam jej odvezli rodiče, nelze už hovořit o nějaké emigraci, je mladý, ale dílem se odrodil. Založení republiky mu málo říká.
My, co jsme setrvali na místě a česká státnost je nám drahá, si 28. říjen připomínáme rádi. Je to symbol – těžko hovořit o konkrétním dni, ten proces byl delší - přechodu k modernímu společenskému uspořádání. Jsou svátky, kdy vyvěšuji z okna vlajku. Třeba výročí upálení mistra Jana Husa mi nepřijde jako důvod k oslavě. Potrpím si na 28. říjen a 17. listopad, kterýžto den je dvojnásob důležitý.
Procedurální část letošních oslav založení republiky, tedy předávání státních vyznamenání na Pražském hradě, přeložil prezident na 1. ledna. I Nový rok je státním svátkem, Dnem obnovy samostatného českého státu. Slaví se ale pohříchu převážně na Slovensku.
Den vzniku Slovenské republiky mají Slováci v lásce víc než Češi, pro které je mnohem spíš dnem rozpadu federace. Kterou nedokázali obhájit, spolunechali ji zaniknout bez referenda, ačkoli měli manévrovací prostor, pozvolna ustoupili před klausovsko-mečiarovským politickým buldozerem, zvolili technicky nejpohodlnější způsob, dohodu dvou na obou stranách momentálně zvítězivších stran.
Pro národně smýšlející Slováky je první leden dnem vymanění se z českého jha, jakkoli jsme to tak nemysleli, pro Čechy pak spíš zklamáním z rozpadu projektu, jenž jsme v roce 1918 nastartovali. Bývá-li zvykem oslavovat výročí sňatků, málokdy se slaví jubilea rozvodů. Což je náš případ s prvním lednem.
Češi si mohou první leden bez pachuti připomínat leda tak v souvislosti s Novým rokem. Ve smyslu státní tradice jde spíš o tryznu.
Nyní záleží především na tom, že do prvního ledna se může snad konečně dostat do kondice prezident republiky. S dvouměsíční lhůtou je to dohledné a vzhledem k náročné rekonvalescenci vlídné datum. Avšak ne s přihlédnutím k osudu někdejšího soustátí.