Hlavní obsah

KOMENTÁŘ: 2019 – rok, který (ne)přinese změnu – Václav Klaus ml.

Novinky, Václav Klaus ml.

Svátky máme šťastně za sebou, bramborového salátu bylo i letos dost :-). Blíží se silvestr a rok 2019. Můžeme bilancovat. Uplynulých 12 měsíců přineslo přesně to, co chtěla většina českých občanů u voleb v roce 2017. Totiž nic.

Foto: Petr Horník, Právo

Václav Klaus mladší

Článek

Většina komentátorů špatně chápe příčiny úspěchu Babišova hnutí ANO. To vyhrálo volby se vzkazem: teď se žije docela dobře (tedy jsou dost divné trendy, ale o tom nebudeme mluvit) a my vám to ještě chvíli tak necháme. Nebudeme dělat ani extrémně levicovou Sobotkovu politiku, ale ani pravicovou, ani národní, ani křesťanskou, ani žádnou. Ještě se hoďte do klidu a zaskočte si do nákupáku.

Budeme tedy muset sledovat hlavní evropské trendy, to jinak nejde. K tomu trochu propagandy (teď se tomu říká PR marketing) a mocenské politiky. Ale koneckonců i Gustáv Husák musel držet linii Moskvy a doma se snažil o klid a dostatek salámu v obchodech.

Poláci i Maďaři jsou v revoltě proti nadnárodní diktatuře mnohem dál než my, ale to byli za Husáka taky. No a teď se žije docela dobře, v obchodech je plno zboží, skoro každý už má auto...

Trendy? Zboží je často pěknej šunt. Vlezte třeba do hračkářství před Vánoci, většina těch věcí je prostě hnusná, a přesto dost drahá. Dominují výrobky pár světových koncernů. Něco specifického jiného nebo českého musíte dost hledat.

Platí to i u jídla. Hypermarkety přetékají vším možným, ale že byste na to „standardizované“ maso nebo zeleninu měli fakt chuť? Všechno se veze z tramtárie. I blbej česnek. Ve všech těch velkých obchodech je to némlich stejné. Zelinářka u nás v ulici mívala třeba fantastické kyselé zelí, normálně v takovým kýblu, ze kterého to nandávala do kelímku. Jenže to už se asi dávno nesmí, neb máme normy. Taky paní Vintrová zavřela mnoho let před EET, musela by pořídit do krámku chladicí box a na to neměla. Ale já tam chodil rád.

Auta máme technicky skvělá, ale pohybujeme se jimi v průměru pomaleji než před dvaceti lety. Po městě i po kraji. Já jsem Škodou 120 dokázal dojet po dálnici do Brna za dvě hodiny vždycky. Když teď jedete jednou svižně za hodinu a půl a podruhé tři hodiny – je to v průměru o 15 minut víc. Po Praze se v noci jezdívalo legálně devadesátkou a semaforů bylo jen pár. V Krkonoších byl člověk v pátek dříve, protože nestál půl hodiny v zácpách na uzavírkách. Celá Praha nebyla počmáraná cyklistickými pruhy. Projeďte se někdy z Hlávkova mostu do Argentinské – to vytvořil, myslím, Mr. Bean.

V autech přibývá různých dobrodějských vychytávek. Vypíná to motor na křižovatce, musím se připásat, i když couvám do garáže, protože by mě to „upozorňovací“ pištění znervózňovalo. To je pokrok. Do nových aut se bude muset montovat ten bazmek – jak udá a odvysílá polohu, když máte bouračku. Moc se nemluví o tom, že to dokáže vysílat data o jízdě i normálně. Kdykoli. Bez vaší kontroly. To se pak všechny kamery vyhodí a policie (stát) bude moci kontrolovat rovnou ze služebny všechno. Taky kde jste byl, jak dlouho a tak.

U mobilů to již funguje. S kým jste se sešel... Data možná odcházejí z Huaweie do Číny, z iPhonů zase Obamovi nebo Trumpovi. Rusové si to pak nějak stáhnou oboje.

V Číně (a slyšel jsem to i o Singapuru) když jdete přes ulici na červenou – je tam kamera a rozezná váš obličej. A objeví se „pane Nováku, dopustil jste se přestupku“.

Ale není díky vší té fantastické technice menší kriminalita ani terorismus, že ne?

A skutečně nežijeme svobodnější život. Lidé sice utrácejí jak v roce 1938. Jdou na dračku i luxusní věci. Ale atmosféra houstne. V tom jsme tradičně u nás ještě dosti mírní. Sice se hážou kytice do koše a moralizujeme a nálepkujeme kdejaký kritický hlas. Naši intelektuálové jsou stádní a zglajchšaltovaní. Ale za západní hranicí máme drsnější level. Jak v atmosféře, tak v náhubcích svobodného tisku a internetu. Ve svobodě shromažďování. Nejen v Chemnitzu.

O Vánocích byl v Německu vyhozen z kina poslanec Bundestagu za AfD. V kině byla skupina levicových aktivistů, ti se začali bouřit – přerušilo se promítání a výsledkem bylo, že poslanec i s manželkou za jásotu části diváků opustili sál.

Deník Bild o tom informoval ne jako o skandálu a reminiscenci na třicátá léta, kdy také v Německu někteří lidé nesměli do kina. Jen suše popsal, že byl vyhozen: „aus Kino geworfen“. A že to označuje za skandální (jako on sám). Pak tweet nějakého pána, co se z toho v kině radoval. A pak připomenutí, co zmíněný poslanec v minulosti řekl „kontroverzního“.

Nástup dnešní diktatury je zrádný v tom, že jde plíživě a bez větších otřesů. Jako každá diktatura mluví o hodnotách, přátelství národů, ochraně planety, lidských právech... ale občas už probleskne ta tvrdá tvář. Někdo už do kina nesmí.

Jak napsal krásně Petr Nárožný: „...nová moderní totalita, která už delší dobu, pro mnohé bohužel nepozorovaně, přichází do celé staré Evropy. Tentokráte má masku hodné a starostlivé mladé paní, která nechce nic jiného než dobro pro nás pro všechny. ... Jaké to bude dobro a hlavně, co bude s těmi, co ho nechtějí, to rozhodne ta hodná paní. Ale né hned, až později. A já dodávám, že to už bude pozdě. To už totiž ta hodná mladá paní odloží masku a ukáže se, že je to ta zlá, krutá stařena, která v Evropě už dvakrát byla. A vždycky převlečená za něco jiného.“

Václav Klaus ml.

Absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK. Přes 20 let působil na půdě gymnázia PORG jako učitel, zástupce ředitele a ředitel (15 let). Pod jeho vedením se gymnázium stalo nejúspěšnější střední školou ve výsledcích státní maturity a dalších žebříčcích a rozšířilo se o další dvě pobočky v Praze a Ostravě.

Založil Asociaci aktivních škol (sdružuje přes 100 českých škol). Je autorem mnoha odborných článků, dvou matematických učebnic a dalších knih (publicistika, školský systém).

Od roku 2014 publikuje pondělní komentáře na Novinky.cz.

Vede jeden z největších českých šachových klubů a dosud aktivně závodí na kole.

Na podzim 2017 byl zvolen poslancem za ODS, 16. března 2019 byl ze strany vyloučen. Nyní je poslancem za hnutí Trikolóra.

Více se dočtete na osobním webu autora vkml.cz

V roce 2019 budeme s touhle dámou muset žít. Bude těžké se jí zbavit, ale musíme to zkusit.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám