A aby toho nebylo málo, tak si platnost lidového hlasování obě hlavní strany odhlasovaly a do předčasných voleb šly s programem brexit uskutečnit. Když ale vyjednávání narazilo na neústupnost Unie, začaly považovat vystoupení za hospodářskou tragédii a rády by se odchodu nějak vyhnuly. Střet lidu s establishmentem je ale neúprosný a mnoho politiků ztratí v rozkolu národa a stran svou kariéru.

Ti, co proti vystoupení brojili nejvíce, mají smůlu, protože pocházejí z volebních obvodů, kde se voliči rozhodli pro brexit, v některých případech masivně, a místní stranická organizace by jejich kandidaturu před volbami odvolala. A tak se rozhodli ze strany vystoupit a předminulé pondělí tři konzervativci a osm labouristů (další se přidal později) založili v parlamentu nezávislou skupinu TIG (The Independent Group) jako možný zárodek nové politické strany. Ve většinovém volebním systému by ale odpadlíci prakticky neměli šanci na zvolení, a když se nyní šéf labouristů Jeremy Corbyn rozhodl stranu sjednotit a neochotně přijal myšlenku druhého referenda, vzal jim vítr z plachet. Aby druhé hlasování nebylo nepřijatelným reparátem, muselo by se týkat vyjednané smlouvy s EU, což by konzervativci nepřipustili a parlament neschválil. Obhajování takového stranického programu teď ale pro změnu vyděsilo několik desítek poslanců labouristů, kteří by byli v brexitových okrscích považováni za zrádce.

Nyní se proti své vlastní premiérce vzbouřilo 15 ministrů a náměstků, pohrozili jí demisí a přinutili k radikálnímu obratu. Theresa Mayová doposud taktizovala na dvě strany rozpolceného parlamentu. Konzervativní přívržence vystoupení z EU, kteří její dohodu odmítli jako brexit neexit a věčné vazalství Bruselu, přesvědčovala, že svým odporem zaviní opak a Británie z Unie nakonec neodejde. Zastáncům setrvání vyhrožovala, že neuznáním její kompromisní dohody způsobí hrůzný tvrdý brexit bez smlouvy.

Co teď? Pučisté celou její taktiku zmařili a v případě, že 12. března její vylepšená dohoda opět neprojde, tak 29. března po vypršení termínu vystoupení podle paragrafu 50 Lisabonské smlouvy by měli poslanci možnost hlasovat o opuštění Unie bez dohody, a protože něco takového parlament neschválí, mohli by požádat o prodloužení vyjednávání, pravděpodobně bezvýchodného. Středeční výsledek hlasování jistě potěšil vyjednavače EU, protože se už v poslední době kvůli hospodářské stagnaci eurozóny a Německa začali obávat důsledku tvrdého brexitu. Nemusí teď vymýšlet, co by ke smlouvě přilepili, aby prošla britskou sněmovnou. Konzervativní brexitéři považují odklad za trik na zastavení brexitu.

Zní to logicky, ale tak jednoduché to není, demokracie v Británii funguje zezdola, na lokální úrovni a obavy zejména labouristických poslanců z voličů jejich okrsků je přinutí hlasovat pro dohodu Mayové. A důslední euroskeptici už ani jinou možnost nemají, ta špatná smlouva brexitu přece jen otevírá další možnosti v budoucnu. Britové si budou vybírat své imigranty a nebudou platit členský příspěvek.

Libra opět stoupá a Norský státní fond, největší investor na světě, se rozhodl podstatně zvýšit v Británii svá aktiva. Trhy většinou věští lépe než komentátoři.