Článek
„Je to historická kuriozita. Co se ale prodeje týče, tak Brno se k nám při odkupu pozemků vždy chová gentlemansky,“ řekl Novinkám kuřimský starosta Drago Sukalovský (Kuřimská občanská liga).
Většinu polí a lesů v okolí Kuřimi nyní vlastní moravská metropole, což má kořeny hluboko v minulosti. Po vladykovi Zikmundovi, který zemřel léta Páně 1542, zbyli synové Jan a Přemek. Děti měly poručníky - svého vlastního dědečka Přemka z Víckova na Prusinovicích, jenž byl podkomořím markrabství moravského, a pak také olomouckého biskupa Jana Dubravia.
„Problém byl v tom, že ani jeden z poručníků nesídlil u Kuřimi a zajíždět tam častěji kvůli správě majetku bylo v té době poměrně obtížné a nepohodlné. Bylo tedy rozhodnuto Kuřim se vším příslušenstvím prodat,“ uvedla historička a kuřimská kronikářka Sylvia Laurincová.
Smlouva o prodeji Kuřimi královskému městu Brnu. Prodej zprostředkovali: Jan z Kounic a na Slavkově, Vilém z Víckova na Cimburku, nejvyšší hofrychtéř markrabství moravského, Jan ze Zástřizl na Buchlově a Matyáš Munka z Ivančic, měštěnín brněnský – všichni připojili na smlouvu své pečeti.
A tak byla 26. února 1546 dojednána smlouva a kuřimský majetek za 9125 zlatých koupilo královské město Brno. V roce 1547 byl potom převod Kuřimi stvrzen zapsáním do Moravských zemských desek, v podstatě dobového katastru nemovitostí na Moravě.
„Holt nejsme pány svého katastru a pozemky musíme od Brna kupovat,“ vysvětlil starosta.
Brnu patří pozemky mezi novým statkem a silnicí na Moravské Knínice, většina pozemků za starým hřbitovem nebo třeba parcely mezi silnicí na Svitavy a věznicí. Část brněnského městského archivu pak sídlí v bývalém pivovaru a donedávna vlastnilo Brno i kuřimský zámek.
Mechanismus výkupu pozemků od Brna je o něco náročnější. Brno totiž musí vypsat záměr pozemky prodat a zveřejnit ho. Cena je obvykle odhadní, není tedy přemrštěná, nicméně jde o obchodní transakci, kterou většina radnic vůbec řešit nemusí.
Kam se dokutálely dukáty za Kuřim? Antropoložka Eva Vaníčková z Moravského zemského muzea ukazuje portrét Lukrécie Nekešové, pravnučky kuřimského vladyky Zikmunda.
Příkladem toho, že dohoda je možná, je výkup pozemků pro stavbu cyklostezky, která propojí Brno, Jinačovice a Kuřim. „Potřebovali jsme jenom část pozemků z velkých parcel. Bylo to administrativně náročnější, ale Brno nám vyšlo vstříc,“ doplnil starosta.
A jak to bylo s potomky vladyky Nekeše? Peníze za prodej Kuřimi jim pomohly k vzestupu. Pořídili si statky na východě Moravy. Zikmund Nekeš z Landeka, vnuk kuřimského vladyky Zikmunda, se stal stolníkem na dvoře císaře Rudolfa II. Jmění stolníka Zikmunda pak získala jeho dcera Lukrécie, která byla považována za jednu z nejbohatších šlechtičen na Moravě. V roce 1609 se vdala za Albrechta z Valdštejna. Majetek Nekešů, pořízený za Kuřim, mu prý pak pomohl na jeho cestě k moci.
Cyklostezka Brno-Jinačovice-Kuřim. Kuřim si pozemky pro ni musela ve svém katastru odkoupit od Brna.
