Na Nový rok se rozhodli promluvit předsedové obou komor parlamentu Jaroslav Kubera a Radek Vondráček. To je novinka. Ne že by nebylo zajímavé poslechnout někde u piva nějakého Kuberu nebo Vondráčka stejně jako nějakého Vomáčku nebo Vodseďálka. Jenže ti dva pojali záměr obohatit novoroční svátek svými projevy nikoli jako Jarda nebo Radek z hospody.

Mireček z Básníků říkal: „Kluci, já jsem delegace!“ Kubera a Vondráček jsou teď funkce. Existuje názor, že funkce znamená automatické zkonzumování exkrementu Davidova syna. Moudra by ale potom měli sdělovat nikoli za sebe, ale za instituce, v jejichž čele se ocitli.

Slovo Senát zaznělo v projevu Jaroslava Kubery jen jednou a to pouze jako označení budovy, z níž promlouvá k lidu. Jinak tam byla spousta jiných věcí včetně podivu nad tím, že se nejvíc rekonstruují koupelny zde. Projev byl staromilský. Kubera četl z papírů. Ošíval se nad aplikacemi v mobilu. Oznámil národu, že digitalizovaná hloupost zůstane hloupostí. Papírová ovšem také.

Předseda horní komory parlamentu opět šířil zášť k sociálním sítím, které představil jako příčinu zášti ve společnosti. To je stejné jako nadávat na zrcadlo, když má jeden křivou hubu. Sociální sítě jsou pouze nástrojem, který používá spousta lidí. Hňup a hulvát je zneužívá, to dá rozum. Ale to se dá udělat, jak víme, i s projevem vysokého ústavního činitele. Největší legrace ovšem je, že stačí otevřít webovou stránku Senátu a vyskočí upoutávka: „Sledujte Senát na sociálních sítích“.

Druhý nejvyšší státní činitel se zhnusil nad „státem s velkým S, který nás považuje za služebníky s malým s“. Řekl tedy, co bude ve své státní funkci dělat, aby tomu tak nebylo? Neřekl. Zato oznámil, že prý máme brát jako fakt, že mezi ženou a mužem není žádný rozdíl a že mužům zakazují, aby se kochali krásou žen. Někomu zde kape na karbid.

Radek Vondráček mluvil jménem Poslanecké sněmovny zde. Obsah byl ale stejně hodnotný jako zjištění pubertálního klučiny, že holkám rostou prsa a že se o tento radostný objev musí rozdělit se světem. Slohové cvičení na téma Demokracie, které předvedl, však nebylo zdaleka tak milé. A to si pomáhal citáty z Masaryka, Churchilla a Lincolna.

Vondráčkův projev byl ale v jednom bodě cenný. Může posloužit jako odstrašující příklad v hodinách češtiny: „Snad jsem nebyl moc dlouhý a moc nenudil...“ Ne, v pohodě. Člověk rád věnuje půlhodinku na to, aby si potvrdil, že funkce může být pouze prázdnou skořápkou. A to hned dvakrát.