O důvěře vládě se bude v tomto volebním období hlasovat už potřetí a já osobně dokonce počtvrté :) Při ustanovení vlády ANO+ČSSD+KSČM, které trvalo v červenci hodně přes půlnoc, totiž předsedající schůze moje jméno omylem přečetl dvakrát, jak unaven listoval seznamem poslanců, kdy jsou podle abecedy čteni, vyskakují z lavice a volají „pro návrh“ nebo „proti návrhu“.

Začíná se ovšem losem, nikoli od A, poslankyně Adámkové – tak tam museli ty papíry přehazovat a nějak se jim to na umpiru zamotalo. Já byl taky dost unaven, ale vyskočil jsem rychle a radši podruhé volal „proti návrhu“, protože známe novináře (a další dobráky), jaké by z toho měli druhé Vánoce a „materiál“, a originální hlasování by nikoho nezajímalo.

V podobném rozpoložení jsem i dnes. V pátek neměla Sněmovna vůbec zasedat a já měl na páteční večer lístky na koncert. Ve Vídni. Jedna z oblíbených thrashmetalových kapel mého mládí – SLAYER – jde po třiceti letech „do penze“ a jede poslední světové turné. Nikoli přes ČR. Nejblíž byla Vídeň, koncert vyprodaný, lístky jsem koupil předražené na internetové aukci fanoušků, zorganizoval partičku kamarádů, zamluvil hotel – těšil jsem se. No tak nic. Půjdu tedy hlasovat a před tím přežít hodinové emotivní diskuse.

Nebudu je poslouchat, protože o svém hlasu mám jasno. Byl jsem proti vládě při jejím vzniku. Video, kde říkám proč, na facebooku vidělo 330 000 lidí, tak to teď nebudu opakovat. Moje tehdejší obavy se naplnily. Vláda prosazuje jeden nesmyslný zákon za druhým. Přistoupení k Fiskálnímu paktu EU – brána k přijetí eura; manželství (ze staročeského malžen: muž-žena) a rodiny (ze slova „rodit“) homosexuálů; zákon proti směnárnám o navracení peněz, když si to člověk rozmyslí (jinde najde lepší kurz). To je podobná logika, jako kdybyste šel vrátit do pekárny po dvou hodinách rohlík, že jste zjistil, že v Kauflandu ho mají o korunu levnější. A další a další a další.

Schodek státního rozpočtu (v době nebývalé konjunktury) 40 miliard. Nesmyslné (populistické) přisypávání všude možně, aniž by se řešily skutečné problémy.

Například rozpočet regionálního školství vzrostl za dva roky ze 100 na 144 miliard. 44 %!! A kolik budou mít učitelé reálně více? 10 %? 15 %? nebo snad 44 % či (při správném hospodaření i více)? Nebo se zlepší vzdělanostní úroveň žactva o 44 %? Ne, vše zahučí v nesmyslném systému „Reformy financování“. Část do „inkluze“ s velkým I.

Vláda je jen udržovací, neřeší problémy téhle země.

Nebudu ovšem uvažovat, ani to nečtu – nad novinářskými investigativními kauzami a rodinnými poměry premiéra. Od toho je policie, pokud jde o něco proti zákonu, případně média, která od pravěku moralizují. Já jdu rozhodnout, jestli jde o dobrou vládu či nikoli. Nejdu rozhodnout podle toho, že ministr zdravotnictví je sympaťák, má milou ženu a občas vedle něj sedím na koncertu vážné hudby. Spíš si čtu, že by rád zdanil alkohol ještě víc a něco vyšiloval i proti tučným jídlům. Poté, co úspěšně „převychováváme lid“ ohledně kouření. Pachatele dobra by bylo vhodné od exekutivy izolovat. Budu hlasovat proti vládě.

Ale vnímám i argumenty opačné. Vláda odmítla (vedle USA -Trumpa, Maďarska - Orbána a pár dalších zemí) migrační pakt. To by se za Sobotky rozhodně nestalo.
Vidět dnes individua typu Kalouska, jak na náměstí řeční o morálce, demokracii a ústavnosti, je podobný zážitek jako sledovat sňatkového podvodníka hovořit o lásce. Ale i nad to se člověk musí povznést. Opozice (ať už s Okamurou či bez) ale nemá zatím dost hlasů a nenabízí ani jasnou alternativu. Část opozice se bojí předčasných voleb. Zatím to tedy vypadá na pátek zmarněného času.

A hlavně jedna věc všem uniká. Česká vláda už z velké části beztak nevládne této zemi. Za minulé Sněmovny (2013–2017 Sobotkovy vlády) 52 % vládních zákonů bylo implementací nařízení a směrnic z Bruselu. 52 %!! Přes polovinu. Za této Sněmovny je to 56 % a čísla (vzhledem ke krizi a nestabilitě naší politické scény) půjdou nahoru. (pramen Parlamentní institut)

Čekají nás velké změny a otřesy v blízké budoucnosti a nebude to žádná legrace.