Článek
Opakovaně se totiž ukazuje, že trendy ve vývoji volebních preferencí, které naznačují studentské volby, se potvrdí v reálných volbách o dva až čtyři roky později. Zbystřit by tak měly zejména současné vládní strany (ANO, ČSSD a potažmo i KSČM), protože v posledních několika studentských volbách všechny vykazují výrazně sestupný trend.
Kdyby analytici věnovali větší pozornost výsledkům studentských voleb, které se konaly před předčasnými sněmovními volbami v roce 2013, možná by nebyli mnozí o čtyři roky později tolik překvapení nástupem pirátů. Ti totiž už v roce 2013 mezi studenty skončili druzí, se ziskem téměř 18 procent.
Naopak zřetelná byla ve studentských volbách už tehdy relativně malá míra podpory pro ČSSD (8 procent), i když ve sněmovních volbách ještě zvítězila se ziskem více než 20 procent, což bylo o dvě procenta více než ANO. Ve studentských volbách ale už tehdy s hnutím ANO o zhruba šest procent prohrála, což předjímalo porážku ČSSD z rukou ANO v roce 2017.
Varování mohly najít ve výsledcích studentských voleb v roce 2013 i do té doby vládnoucí TOP 09 a ODS, jejichž podpora výrazně poklesla ve srovnání s rokem 2010, jakkoliv TOP 09 ještě byla v roce 2013 schopná o pár desetin procenta porazit piráty v boji o první místo.
Ve studentských volbách v roce 2017 už ale piráti u studentů vyhráli na celé čáře, se ziskem více než 24 procent, zatímco TOP 09 si dále pohoršila. A ve srovnání s rokem 2013 si pohoršilo zhruba o 3 procenta i hnutí ANO, i když „v reálu“ sněmovní volby s přehledem vyhrálo se ziskem téměř 30 procent.
Naprosté fiasko pak utrpěly ve studentských volbách z minulého podzimu KSČM (3 procenta) a ČSSD (2 procenta). A v sestupném trendu pokračovala i ODS, která získala jen 5 procent hlasů.
Výsledky ze studentských voleb, které se konaly před sněmovními volbami v letech 2010, 2013 a 2017, pak víceméně kopírovaly i studentské volby konané před krajskými volbami v letech 2012 a 2016, jakož i volby konané před volbami do Evropského parlamentu v roce 2014. Jinými slovy: studenti byli ve svých preferencích překvapivě konzistentní.
Posledními v sérii studentských voleb jsou nedávné volby nanečisto do místních zastupitelstev. Kvůli velikosti zkoumaného vzorku byly zveřejněny jen výsledky studentských voleb do pražského zastupitelstva, což jsou i krajské volby svého druhu. Je sice jasné, že se v těchto výsledcích odráží v nemalé míře i to, jak se studenti dívají na působení zmíněných stran za poslední čtyři roky zejména v Praze, ale mají přesto jistou vypovídací hodnotu i pro celostátní politiku.
Jiří Pehe
Politický analytik a spisovatel. Zaměřuje se především na dění ve střední a východní Evropě.
Dva roky působil jako ředitel politického odboru Kanceláře prezidenta republiky Václava Havla.
V současnosti je ředitelem New York University v Praze a vede Pražský institut pro demokracii, ekonomii a kulturu Newyorské university (PIDEC).
I proto neuškodí si všimnout, že zásadní trendy zůstaly i v těchto studentských volbách stejné: pirátská strana dál posílila, na zhruba 26 procent, zatímco hnutí ANO dál spadlo — na pouhých pět procent. ČSSD už získala dokonce jen 1,5 procenta, KSČM 2 procenta. Jelikož, jak už bylo řečeno, to, co naznačovaly studentské volby v daném roce, se o pár let později zatím vždy potvrdilo jako trend ve volbách skutečných, měly by zbystřit zejména nejen obě levicové strany, ale i zdánlivě neotřesitelný hegemon současné české politické scény — hnutí ANO.