Včera jsem vedl debatu s mladou ženou, která se věnuje vědě a publicistice, společenským a politickým aktivitám a je také v zaměstnání, které vyhovuje jejím profesním a lidským zájmům. Protože nebudu ztrácet čas výměnou názorů s někým, kdo mě nijak neobohatí. Stačily mi bohaté zkušenosti, že podobná výměna končívá u přívalu nadávek, kterými se protějšek zalkne, protože není s to pochopit a tak laje.

A právě o této sortě bytostí, která je momentálně na koni nejen v Česku, protože úspěšně vystrčila nahoru politiky, kteří se kvůli nim vyhřívají na mocenském výsluní, jsme se s mladou vědkyní bavili. Nepotěšil jsem ji, když jsem napsal: „Vaše generace to bude muset zpracovat.“ Odpověděla: „No, pěkně děkujeme :D.“ Jenže to je pravda.

Úvahy o tom, že lidstvo se nevyhnutelně rozdělí na dvě různé větve, které mezi sebou nebudou mít mnoho společného, najdeme v literatuře již před sto lety a pokračují dodnes. Pravidelní čtenáři mých textů snad prominou, že se k nim opět vrátím.

Fenomén současné ruské kultury, spisovatel a literární vědec Dmitrij Bykov v jednom ze svých pravidelných nočních povídání na rádiu Echo Moskvy řekl toto: „Všichni očekáváme tři pravděpodobné scénáře vývoje v polovině tohoto století. Nejočividnější scénář je masová degradace, globální úpadek dějin v důsledku velké války. Tedy podle Einsteina: Nevím, jaké zbraně použijí ve třetí světové válce, ale ve čtvrté to budou kamenné sekyry. Druhá varianta je tzv. podivný boční únik. A pak optimální varianta, únik od této konfrontace směrem nahoru.“

Bykov se neodvolává na Wellsův Stroj času, tedy na rozdělení eloiové v. morloci, ale na Vlny ztišují vítr Strugackých s rozdělením lidé a lidenové. Kdo knihu četl, ví, že lidenové, další evoluční větev lidstva, od lidí, včetně svých nejbližších, s nimiž se nudí jako s bytostmi, které jsou pro ně banální, prostě odcházejí, mizí z jejich dohledu. To má být ten únik směrem nahoru.

V literatuře se to dá dobře napsat. Jenže v realitě nejhorší z oněch banálních bytostí jsou dnes na vrcholu moci. Jejich nepřízeň vůči těm, kteří by je nechali klidně být, ale nechtějí se s nimi bavit, je příliš velká, aby se konfrontace dala vyřešit zmizením. Ilustrace ze včerejška, ovšem s reakcí, která ponechává naději, je zde.

Další záblesk naděje, který se týká vyloženě mladých lidí, najdeme zde.

A v umělecké formě je oprávněný odpor vůči „obchodníkům se strachem“, zabijákům vyhlídek mladé generace vyjádřen zde.

Únik nepomůže. Obchodníci se strachem budou ještě dlouho přitahovat zástupy kupců.