Článek
Protože Rusko útočí především na infrastrukturu, odhadované náklady na obnovu energetické sítě meziročně stouply o 33,7 procenta, na dopravní infrastrukturu o 24,2 procenta a na vodovodní síť a kanalizaci dokonce o 55,4 procenta. Obnova si během deseti let vyžádá celkem 300 miliard dolarů (zhruba 6,2 miliardy korun), přičemž na každou oblast připadne třetina.
S mnohými opravami a obnovami však nejde čekat, řekl Drbohlav. „Obzvlášť, když Ukrajina čelila jedné z nejkrutějších zim. U ruských útoků na tepelnou energetiku a na elektrickou energetiku, bylo třeba rychlých oprav a okamžité intervence, které šly ještě během zimy zvládnout. Jedná se často o sekundární dopady. Když dojde k útoku, zamrzne kvůli tomu voda v rozvodech. My dodáme nějaké náhradní díly a čekáme, až se trošku zlepší počasí, aby to šlo nainstalovat,“ vysvětlil.
Někdy však oprava není možná, dodal Pánek. „Opakované útoky, zásahy a následně opakované opravy postupně dovádí tu infrastrukturu - ať už je to rozvod elektřiny, zdroje elektřiny, výměníky, stanice tepla nebo produkce tepla - do situace, kdy už ji nebude možné na některých místech znovu opravit. Pak musejí nastoupit alternativní řešení,“ uvedl ředitel Člověka v tísni.
Rusko útočí na stejná místa opakovaně
„Jeden z velkých útoků byl loni na kombinovanou elektrárnu a teplárnu v Chersonu na začátku prosince a od té doby tam bylo nějakých 30 000 domácností bez tepla. Postupně došlo k několika následujícím útokům, které mířily i na čety lidí, kteří tyto opravy zajišťovali,“ doplnil Drbohlav s tím, že opakované útoky jsou časté.
To potvrdil i Pánek: „Když je za ty čtyři roky trafostanice na kraji města nebo její okolí zasažena 17krát, tak to nemůže být náhoda. Je to prostě strategický cíl. Rusko pochopilo, že na frontové linii nedokáže Ukrajinu porazit. Rusko postupuje, ale postup je za čtyři roky mizivý. Rusko pochopilo, že musí hledat jiný způsob, jak zlomit to odhodlání Ukrajiny bránit se. A tím jsou útoky na infrastrukturu.“
Pánek si ovšem nemyslí, že s koncem zimy tento druh útoků skončí: „Panuje velká obava, že se v létě stanou cílem vodárny, úpravny vody a čerpací stanice, protože v létě nejde tolik o zimu a elektřinu, ale právě o pitnou vodu. Rusko už to zkoušelo před dvěma lety a zřejmě se bude znovu snažit narušit zásobování pitnou vodou.“
Klíčem je decentralizace
Oba se shodli, že řešením je decentralizace zdrojů. „Když jsem byl naposledy na Ukrajině, tak jsem navštívil jeden z našich projektů, kde jsme instalovali solární panely a bateriové úložiště do dvou alternativních vodních zdrojů. Město nemělo k dispozici po útocích velký hlavní zdroj, ale mohlo používat tyto dva záložní zdroje, které fungovaly díky solárům a bateriovému úložišti i v době, kdy nebyly dodávky elektřiny,“ řekl Drbohlav.