Ale většinou jsme za světem zaostávali, protože u nás se lyžuje v Peci, ve Špindlu, v Harrachově… plus minus deset areálů, kde je kopec trošičku delší a prudší, což mají Rakušané u každé vesnice.

Přesto jsme měli pár závodníků, kteří byli konkurenční se světovou špičkou. Můj soused z Pece Miloslav Sochor byl na bedně světového poháru v obřím slalomu koncem sedmdesátých let. Špindlerovský Bohumír Zeman vyhrál kombinaci v Kitzbühelu v roce 1981. S tím jsem, pokud mě paměť neklame, odjel jeden závod ve Špindlu – on už dávno po konci aktivní kariéry jel jen ze srandy a těžce proháněl kluky z vrcholáčů, my z pražských oddílů deset vteřin za nima.

U žen Olga Charvátová-Křížová olympijský bronz ve sjezdu v Sarajevu 1984. Pak dlouho nic – až Šárka Záhrobská (Strachová) dlouhá léta v první desítce slalomu.
Minulou olympiádu v Soči jsme doma drželi palce Ondřeji Bankovi, který sahal po prvním kole obřáku po medaili (ale druhé kolo ostatní favorité útočili víc). Tomu jsem to tehdy za ta léta zranění a všeho přál, že by si to zasloužil. Nojono.

A teď? Teď jsem pochopitelně v sobotu v noci spal. Ráno mám v telefonu esemesku, píše mi kamarád, který má barák ve Špindlu kus od Ledeckých a kamarádí s nima. Že brečel, a Ester a tak – tak si ještě rozespalej říkám, to už byl ten snowboard? To jsem nějak přehlídl v programu. A proč brečel, dyť se to čekalo, že vyhraje...

Zapnu počítač a koukám se v nějaké italské mutaci Eurosportu, jak se tam řítí a v cíli se rozbliká časomíra zeleně – ha, to snad není možný. Vstávej, pojď se podívat – máme zlato v lyžování… no asi jste to měli předevčírem podobně všichni.

Mám radost. Úspěch je skvělá věc. Jak to nakopne všechny, i co v životě neměli lyže na noze. Ale sportovce víc. Protože když děláte nějaký sport závodně a fakt se snažíte ani na to nejste leví – stejně vidíte, kolik je lepších lidí v kraji, natož v republice. A o parník. A tady je někdo nejlepší na světě ve velkým sportu. Paráda.

Hodí se gratulovat, a nikoli mudrovat, přesto si nejde nevšimnout, když se furt mele o podpoře sportu a tak, že naše tři top zimní olympioničky posledních let – Sáblíková, Záhrobská a Ledecká – byly všechny zcela nezávislé na státu, sportovních svazech a vydřeli je rodiče, potažmo jeden zaťatej trenér.

Ale už mě to dnešní sepisování nebaví, jdu si pustit tu zlatou jízdu ještě dvakrát, třikrát, čtyřikrát…

Gratulace!

Skol!