Po listopadu 1989 byly u nás havlovky, klausovky a dienstbierovky. Nikde žádná zemanovka. To bylo nespravedlivé.

Začátkem 90. let byl Václav Havel prezidentem s velkou podporou. Bojovat s ním nemělo smysl. Jiří Dienstbier z velké politiky záhy vypadl. Zato Václav Klaus byl nekorunovaným králem, který kdekoho štval. A čím byl pohrdlivější vůči lidem, kteří nesdíleli jeho postoje, tím je štval víc. Na tom se dalo stavět.

Půlka 90. let je tak dobou, kdy byl Klaus pro část společnosti něčím jako později Miroslav Kalousek. Za všechno mohl. Zeman, nový předseda ČSSD, slíbil, že se legitimace strany budou vázat do kůže členů ODS. Klausova kupónová privatizace byla „podvod století“, ODS „banda politických gangsterů“, která zanechává „spálenou zemi“. O Klausově kabinetu řekl: „Vláda, která toleruje zloděje, se objektivně sama stává vládou zlodějů. Vláda, která toleruje tuneláře a podvodníky, je sama vládou tunelářů a podvodníků.“

Klaus se bránil s menší zaťatostí: „Miloš Zeman vstává i usíná s nenávistí k mé osobě.“ Ale neváhal použít outsourcing. Koncem května 1996 Právo referovalo z Václavského náměstí v Praze: „Osoba se šátkem se za pomoci Klausovy ochranky vydrápala na pódium a zhruba třikrát déle než Klaus např. takto hovořila k lidem: Ty nervy, jak si byl před tyma 14 dňoma, v tej televizi s tym hromskym Zemaniskem, ja sem myslela, že bude po mně, že dušu vypustim. Co ten strašak tu slubuje? Čtyry roky guvno robil, a včil bude slubovať? A ta devuška, ubožatko vystrašene, ta Buzková, ta može cosi zrobiť dobreho tu pro nas? Ty si vyjimečny člověk. A kery ma tvoju hlavu, tu v tej republice? Žaden.“

To je paní Máša, v Bílovci ji nechtěli pustit, protože si mysleli, kdovíco chce říci do mikrofonu, jakou bombu má v kabelce, vysvětloval Václav Klaus. Paní proto prý požádali, aby pohovořila i k Pražanům.

Zrychlíme přetáčení. Následovala opoziční smlouva a velká družba. Ještě jednou se sice střetli v prezidentské volbě 2003, Zeman prohrál a z Pražského hradu utekl. Za dobu jeho vysočinského důchodcování se ale hrany obrousily. Klaus Zemana podpořil v cestě na Hrad. Povytáhl sice obočí nad prvními proevropskými kroky nové hlavy státu ZDE. Ale nový prezident brzy zjistil, že v EU není jediná zemanovka, protože nikdo nemá rád Putina, s nímž je on naopak kamarád a chlubí se tím.

A tak před pár dny ohlásil Zeman svou komplexní přízeň vůči Klausovi. Důvod je následující: oba se prý nepodělají ZDE. I tak končívají příběhy původně plné vášně.