Hlavní obsah

Očima Saši Mitrofanova: Život vedle sebe

Novinky, Alexandr Mitrofanov

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Milan Malíček

Alexandr Mitrofanov

Článek

Mluvím teď za sebe, ale podle prvních reakcí na studii Českého rozhlasu zde postrádalo sociologické údaje o stavu společnosti více lidí. Máme je. Co z nich vyplývá?

Rozdělená je z definice každá společnost. Nežijí v ní lidé se stejnými hodnotami, kteří by potřebovali pro důstojnou existenci naplnění stejných podmínek. Záleží na vyspělosti lidí, jestli dokážou žít vedle sebe s pocitem, že každý má zde místo, právo najít si vlastní cestu a spojovat se s podobnými lidmi k prosazování svých zájmů.

Česko na tom není růžově se vzdělaností. Vysokoškolsky vzdělaných je u nás v porovnání s vyspělými zeměmi málo. Jejich podíl v české společnosti se sice za posledních dvacet let zdvojnásobil, přesto v této statistice patříme na chvost zemí OECD, uvádí studie. Stejně jako vysoký podíl nekvalifikovaných zaměstnanců.

V praktickém životě se to projevuje už dávno. Sociology by například mohly zajímat diskuse pod mými články, kde jedna skupina čtenářů stále upozorňuje tu zcela odlišnou na to, že jí zásadně chybí argumentace a že jako náhradu za argumenty, které její členové nejsou schopni vyprodukovat, projevuje vysokou míru agresivity. Ale to je dílčí úkaz. Celospolečensky se to předvedlo během prvních přímých prezidentských voleb.

Od průměrného voliče se svou preferencí nejvíc odlišovali mladí, vysokoškolsky vzdělaní, Pražané a respondenti s vyšším příjmem. Netřeba dodávat, že Miloše Zemana nevolili. Budoucí hlava státu totiž vsadila právě na starší a méně vzdělané. A na stesk po normalizaci.

„Stále živá památka komunistického režimu vyvolává u starší generace nostalgii, u mladší spíše odpor. Ti, kteří prožili víc než polovinu života za komunismu, si dokážou život v nedemokratickém režimu představit snadněji,“ uvádí studie Českého rozhlasu. Život to už potvrdil a stále potvrzuje.

Stačí si všimnout, že lidé s tímto myšlením, kteří se soustřeďovali kolem KSČM, později ČSSD, nyní přecházejí k Andreji Babišovi, který jim připomíná a slibuje návrat časů direktivního rozhodování.

Největší propast ale podle sociologů zeje mezi mladšími a bohatšími obyvateli velkých měst s vysokoškolským titulem a mezi staršími, chudšími obyvateli menších měst a vesnic se středoškolským nebo nižším vzděláním. A zároveň se v Česku rozšiřuje příjmová propast. Že by ji zasypal miliardář v čele státu, který ho chce mít jako rodinnou firmu? Kdoví. Na poutích kdysi předváděli i vousaté ženy.

Alexandr Mitrofanov

Komentátor. Zabývá se vnitropolitickým děním a tématy spojenými s vývojem v Rusku. Získal Cenu křepelek (1994), Cenu Ferdinanda Peroutky (2000), Cenu Karla Havlíčka Borovského (2015) a Cenu Jiřího Ješe za komentář (2016). Vydal knihy Za fasádou Lidového domu (1998) a Politika pod pokličkou (2002, s Markétou Maláčovou), podílel se na sborníku Bludné cesty sociální demokracie (2005). Je aktivní jako mikrobloger @AlexandrMitrofa.

Už žijeme jako skupiny s velmi odlišnými, až protichůdnými hodnotami nikoli spolu, ale vedle sebe. Kumšt bude nedovolit agresivním spoluobčanům, nyní povzbuzovaným shora, aby z toho udělali kůlničku na dříví, která nakonec spadne i na jejich horké hlavy.

Reklama

Výběr článků

Načítám