Hlavní obsah

Očima Saši Mitrofanova: Pravda zvítězí. Až dokáže to, co Lež

Novinky, Alexandr Mitrofanov

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Milan Malíček

Alexandr Mitrofanov

Článek

Pan V. A. napsal na Twitteru: „Není toho na lidech, jako je Zeman, moc pozitivního, ale jedno ano. Sjednotil lidi různých profesí, věku, orientace a to není málo.“ Miloš Zeman by s tímto tvrzením mohl být spokojen.

Inaugurační závazek, že bude společnost sjednocovat, tak sice svérázně, ale přece jen splnil. Nejdřív ji ale rozdělil. Zato lidi uvnitř táborů sceluje buď odpor k Zemanovi, nebo snaha ho podpořit, i kdyby volgy padaly.

Pan V. A., kterého znám, patří k občanům, které volgy nelákají v žádné podobě. Takoví lidé se skutečně v těchto dnech, ve velké míře prostřednictvím sociálních sítí, navzájem nacházejí. Budou víc vidět kolem připomínky nedožitých 80. narozenin Václava Havla.

Pan V. A. si vzhledem k věku nemůže pamatovat plný Václavák během tzv. televizní krize. Byl to politický náboj, který neuměl nikdo použít. Vedli to amatéři. Mají dnes občané tohoto smýšlení profesionály, které by volili s úkolem zabránit zemanismu-babišismu?

Jednoho by napadlo, že se kolem zákona o střetu zájmů ve Sněmovně vytvořila ad hoc koalice, která zamířila ostří právě proti Babišovým oligarším choutkám a Zemanově podpoře. 135 hlasů! No dobře, když z toho vyndáme kličkující komunisty, tak to bude o něco míň. Ale stejně, nemůže to být předobraz spojenectví, které porazí lež a nenávist?

Může být, kdo by se o to přel. Se stejnou pravděpodobností jako to, že Hrad najde článek Hitler je gentleman. Není souzeno stranám jako ČSSD, TOP 09, KDU-ČSL a ODS sejít se v jedné vládnoucí partě. Nedává to smysl. Za prvé je časté, že se jejich voliči sociálně nesnášejí. Za druhé Miroslav Kalousek a Petr Fiala dnes nadávají nejvíce ČSSD a lidovcům. Což nevypadá jako příprava budoucího holportu proti Miloši Zemanovi a Andreji Babišovi.

Stačí se podívat na volební preference a vyvodit z toho předběžný závěr, jak asi dopadnou sněmovní volby, pokud se současný trend nezmění. A to i kdyby lidé, kteří se našli a o nichž píše pan V. A., dali hlas „svým“ politikům. Ti nemají šanci vládnout.

Kde ale tato skupina šanci má, jsou volby prezidentské. Bude ovšem záležet na kandidátovi, který by oslovil nejen tyto občany, kteří již mají jasno, ale také nerozhodnuté. V každém případě by nebylo od věci mít na mysli slova z písně Vladimira Vysockého Pravda a lež (kongeniální překlad Milana Dvořáka): „Jistěže ve světě nakonec zvítězí Pravda, ale až dokáže to, co dokáže Lež.“

Končíme proto kulturní vložkou zde a pro fajnšmekry zde.

Alexandr Mitrofanov

Komentátor. Zabývá se vnitropolitickým děním a tématy spojenými s vývojem v Rusku. Získal Cenu křepelek (1994), Cenu Ferdinanda Peroutky (2000), Cenu Karla Havlíčka Borovského (2015) a Cenu Jiřího Ješe za komentář (2016). Vydal knihy Za fasádou Lidového domu (1998) a Politika pod pokličkou (2002, s Markétou Maláčovou), podílel se na sborníku Bludné cesty sociální demokracie (2005). Je aktivní jako mikrobloger @AlexandrMitrofa.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám