KOMENTÁŘ: Zdivočelí zemanovci - Jiří Pehe

Jisté je, že zatímco v roce 1996 dostala ČSSD ve volbách do Sněmovny 26 procent hlasů a sládkovci více než osm procent, v roce 1998 už měla ČSSD více než 32 procent hlasů, zatímco republikáni se propadli se třemi procenty pod hranici volitelnosti.

Sám Zeman, jak známo, se po neúspěšné prezidentské kandidatuře v roce 2003 s ČSSD rozešel a obklopil se na Vysočině lidmi, z nichž pak v roce 2008 vzniklo občanské sdružení Přátelé Miloše Zemana. Odtud vedla cesta k založení Strany práv občanů-zemanovci.

Ani v jejím čele Zeman dlouho nezůstal. Strana a zemanovci v širším slova smyslu – tedy nejvíce oddaní příznivci Zemana ve veřejnosti i v některých jiných politických stranách než SPO – ale dál existují a není jich málo.

Pro politika, který chce být případně znovu zvolen, jich ale není nikdy dost, takže když Zemanova popularita prudce poklesla po sérii skandálů v loňském roce, zdá se, že se rozhodl, že znovu zkusí taktiku, s níž uspěl v 90. letech. Zřejmě usoudil, že nacionalisté, populisté a extremisté všeho druhu jsou jen „zdivočelí zemanovci“.

Jen tak si lze vysvětlit, proč postupně přitvrzuje ve své antievropské a nacionalistické rétorice a proč neváhal oslavit výročí 17. listopadu v přítomnosti nacionalistů a antiislámských extremistů. A proč se před několika dny odmítl distancovat od demonstrace na svou podporu, na níž se jako hlavní řečníci profilovali právě Sládek a předseda strany Národní demokracie, antisemita Adam Bartoš.

Když se nad tím pozastavil předseda ODS Petr Fiala, Zeman odvětil, že žijeme ve svobodné společnosti, kde každý občan může demonstrovat jak ve prospěch někoho, tak proti někomu. To je jistě pravda, i když sám Zeman se tohoto hesla drží dosti výběrově, takže o účastnících demonstrací, které proti němu zorganizovala „pražská kavárna“ vloni v listopadu, dodnes mluví jako o řvoucím stádu a přirovnává je k neandertálcům.

Ti, kdo na prezidenta na jedné z těchto demonstrací házeli vajíčka, si zaslouží kritiku. I házení vajec na hlavu státu ale bledne ve srovnání s akcemi, na nichž se Zeman v poslední době nechává oslavovat zdivočelými zemanovci, z nichž některým by na západ o nás nikdo neřekl jinak než „náckové“.

Prezidenta podporuje zhruba polovina společnosti. Většina jsou jistě slušní lidé, kteří mají k podpoře Zemana různé důvody.

Za tvrdé jádro zemanovců ale dnes mluví stále častěji extremisté. A Zeman se je už ani nesnaží ochočit jako kdysi sládkovce. Dokonce blahosklonně přihlíží tomu, jak se „jeho“ SPO paktuje s Tomio Okamurou.

Politik, který kdysi ve jménu demokracie dokázal zkrotit a vymazat z parlamentní politiky extrémní pravici, se nyní bohužel profiluje stále častěji jako štít těch nejextrémnějších názorů, které nemají s liberální demokracií už nic společného. Je jen otázka času, kdy to pro jeho umírněnější příznivce začne být problém.