Číst rezoluce různých shromáždění bývá za trest. Středeční usnesení Evropského parlamentu o vztazích mezi EU a Ruskem je výjimka. Tady se dá najít v češtině.

Ne že by nebylo napsáno jazykem, kterým normální lidé nemluví. Ale autorům se přes nebeletristický styl podařila věc, která se v podobných textech často nevidí. Právě proto, že se nemuseli ohlížet na čtivost, naplnili ho velmi dlouhým a téměř vyčerpávajícím výčtem faktorů, kvůli nimž bylo vlastně usnesení o nutnosti změny vztahů s Ruskem připraveno –  a nakonec schváleno.

Kdyby se tedy někdo ptal, jak se to tu a tam stává, co že se to děje v tom Rusku tak znepokojujícího, že my se o to máme tolik zajímat, může tuto rezoluci vyhledat a bod po bodu pročítat, proč si Evropský parlament myslí, že je nutné bít na poplach.

Nedá mi to a pár klíčových bodů přece jen ocituji. „Přímé a nepřímé zapojení Ruska do ozbrojeného konfliktu na Ukrajině a jeho protiprávní anexe Krymu spolu s jeho porušováním územní celistvosti Gruzie a ekonomickým nátlakem na jeho evropské sousedy a politickou destabilizací těchto zemí představuje úmyslné porušování demokratických zásad a základních hodnot a mezinárodního práva.“

Nebo „Rusko nyní otevřeně vystupuje a jedná nikoli jako partner, ale jako narušitel mezinárodního demokratického společenství a jeho systému založeného na mezinárodním právu, a to v neposlední řadě svou snahou o násilnou změnu státních hranic v Evropě“.

A nakonec důležitý bod usnesení, v němž Evropský parlament „zdůrazňuje, že v důsledku ruských akcí na Krymu a na východní Ukrajině již není možné jednat s Ruskem jako se 'strategickým partnerem' a ani nemůže být za takového partnera považováno“.

Rezoluce byla přijata poměrem 494 hlasů pro, 135 proti a 69 se zdrželo. Aktivní byli v této věci z českých poslanců především Pavel Svoboda zvolený za KDU-ČSL a Jaromír Štětina zvolený za TOP 09. Další lidovecká europoslankyně Michaela Šojdrová napsala: „Rezoluci jsem spolu s kolegy podpořila. Putinův přístup vrhá Rusko o několik desetiletí zpět!“

Z dalších českých zástupců v Evropském parlamentu většina usnesení podpořila. Výjimku tvořila skupina, která si zvolila v těchto otázkách permanentní postup, který je protiukrajinský a proruský. Je to Petr Mach zprava, zleva tři komunističtí poslanci Kateřina Konečná, Miloslav Ransdorf a Jiří Maštálka a také Jan Keller v rozporu se stanoviskem ČSSD, jejíž listinu vedl jako lídr.

Svět se po této rezoluci příliš nezměnil. Ale můžeme mít dobrý pocit, že vskutku známe své evropské pappenheimské.