Hlavní obsah

Očima Saši Mitrofanova: Naši evropští pappenheimští

Novinky, Alexandr Mitrofanov

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Právo

Alexandr Mitrofanov

Článek

Číst rezoluce různých shromáždění bývá za trest. Středeční usnesení Evropského parlamentu o vztazích mezi EU a Ruskem je výjimka. Tady se dá najít v češtině.

Ne že by nebylo napsáno jazykem, kterým normální lidé nemluví. Ale autorům se přes nebeletristický styl podařila věc, která se v podobných textech často nevidí. Právě proto, že se nemuseli ohlížet na čtivost, naplnili ho velmi dlouhým a téměř vyčerpávajícím výčtem faktorů, kvůli nimž bylo vlastně usnesení o nutnosti změny vztahů s Ruskem připraveno –  a nakonec schváleno.

Kdyby se tedy někdo ptal, jak se to tu a tam stává, co že se to děje v tom Rusku tak znepokojujícího, že my se o to máme tolik zajímat, může tuto rezoluci vyhledat a bod po bodu pročítat, proč si Evropský parlament myslí, že je nutné bít na poplach.

Nedá mi to a pár klíčových bodů přece jen ocituji. „Přímé a nepřímé zapojení Ruska do ozbrojeného konfliktu na Ukrajině a jeho protiprávní anexe Krymu spolu s jeho porušováním územní celistvosti Gruzie a ekonomickým nátlakem na jeho evropské sousedy a politickou destabilizací těchto zemí představuje úmyslné porušování demokratických zásad a základních hodnot a mezinárodního práva.“

Nebo „Rusko nyní otevřeně vystupuje a jedná nikoli jako partner, ale jako narušitel mezinárodního demokratického společenství a jeho systému založeného na mezinárodním právu, a to v neposlední řadě svou snahou o násilnou změnu státních hranic v Evropě“.

A nakonec důležitý bod usnesení, v němž Evropský parlament „zdůrazňuje, že v důsledku ruských akcí na Krymu a na východní Ukrajině již není možné jednat s Ruskem jako se 'strategickým partnerem' a ani nemůže být za takového partnera považováno“.

Rezoluce byla přijata poměrem 494 hlasů pro, 135 proti a 69 se zdrželo. Aktivní byli v této věci z českých poslanců především Pavel Svoboda zvolený za KDU-ČSL a Jaromír Štětina zvolený za TOP 09. Další lidovecká europoslankyně Michaela Šojdrová napsala: „Rezoluci jsem spolu s kolegy podpořila. Putinův přístup vrhá Rusko o několik desetiletí zpět!“

Z dalších českých zástupců v Evropském parlamentu většina usnesení podpořila. Výjimku tvořila skupina, která si zvolila v těchto otázkách permanentní postup, který je protiukrajinský a proruský. Je to Petr Mach zprava, zleva tři komunističtí poslanci Kateřina Konečná, Miloslav Ransdorf a Jiří Maštálka a také Jan Keller v rozporu se stanoviskem ČSSD, jejíž listinu vedl jako lídr.

Svět se po této rezoluci příliš nezměnil. Ale můžeme mít dobrý pocit, že vskutku známe své evropské pappenheimské.

Alexandr Mitrofanov

Komentátor. Zabývá se vnitropolitickým děním a tématy spojenými s vývojem v Rusku. Získal Cenu křepelek (1994), Cenu Ferdinanda Peroutky (2000), Cenu Karla Havlíčka Borovského (2015) a Cenu Jiřího Ješe za komentář (2016). Vydal knihy Za fasádou Lidového domu (1998) a Politika pod pokličkou (2002, s Markétou Maláčovou), podílel se na sborníku Bludné cesty sociální demokracie (2005). Je aktivní jako mikrobloger @AlexandrMitrofa.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám