Článek
Ministr školství je v televizi logicky častěji než třeba Josef Novák ze Žižkova, protože řídí veliký resort a utrácí 136 miliard ročně našich daní. Nicméně „být v televizi“ by neměl být hlavní motiv jeho konání. Případně by to měl být až následek nějaké jeho činnosti.
Tato (práce ministra) by měla být koncepční a systémová. Například čtvrtina uchazečů nezvládla letos státní maturitní test z matematiky – něco by se tedy mělo stát. Buď byl špatný test (nemyslím si) nebo výuka na některých školách tragická nebo k maturitě ženeme kvanta mladých lidí bez základních studijních předpokladů. Jako plátce daní by mě to zajímalo.
Máme obrovský přebytek středních škol. Na úkor univerzit a výzkumu je zanedbáváno (i finančně) základní školství, které musí být pilířem systému.
Rámcové vzdělávací programy a další konglomerát vzdělávacích koncepcí a „předpisů“ je složitý paskvil tisíců frází, nedá se dle něho učit ani nic kontrolovat. Normální člověk (student, rodič, učitel, ředitel) tomu nemůže rozumět a taky nerozumí. Takže studenti a rodiče – to nečtou, učitelé ignorují a učí „jako vždycky“. Ředitel (musí) pak v potu tváře zajišťuje metodou Ctrl C – Ctrl V vznik vlastní školní dokumentace, aby „byla v souladu“ a Česká školní inspekce mu neutrhla hlavu.
Opět obrovský prostor pro koncepční práci a zjednodušování systému.
Práce ministra by měla směřovat ke spravedlnosti. Jeden žák stejného věku by měl mít napříč republikou stejnou podporu daňových poplatníků bez ohledu na typ školy. Protože všechny děti mají stejnou hodnotu. Ale u nás na některé obory (paradoxně nikoli technické) platí stát za žáka školám pěti či šesti-násobek oborů jiných (často učňovských). Ptám se proč?
Ministr by měl zajišťovat rozvoj celého systému, kde platí normální ekonomické zákonitosti. Tedy k důležitým pozitivním faktorům patří: Zvyšování konkurence; Méně administrativních a byrokratických bariér; Snadné uplatnění individuální poptávky; Neúspěšní (příliš drazí či příliš špatní) zanikají; Vstup na trh je snadný …
Žádné výše zmíněné plusy však naše školství nemá!
Se všemi těmito problémy by případně měl ministr „lézt do televize“, protože jde o desítky miliard našich daní, vzdělání našich dětí a konkurenceschopnost národa v budoucnosti.
U nás však v současnosti převažuje mediální část ministrování. Nejen mezi dvěma koly senátních voleb. Za záminku se hodí všechno a mediálně vděčné otřesné trestné činy ještě lépe.
Na jaře po útoku v diagnosťáku v Králíkách svolal ministr několik tiskových konferencí a chrlil řadu okamžitých návrhů a nápadů – neřešící nic (učitel se statutem veřejného činitele apod.). Dokud se média nezačala věnovat něčemu jinému.
Minulé pondělí se stal ještě daleko tragičtější případ. Ministr vysílá okamžitě do školy inspekci (zdroj web MŠMT), aby cosi prověřila (jestli měl ředitel správně orazítkovanou dokumentaci BOZP?). Večer pak v prime-time diskutuje v televizi o zabezpečení škol a chválí nápad premiéra, který před tím během minuty vymyslel jakýsi integrovaný kamerový systém.
Nebylo na místě jen obyčejné lidské vyjádření soustrasti?
Václav Klaus ml.
Absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK. Přes 20 let působil na půdě gymnázia PORG jako učitel, zástupce ředitele a ředitel (15 let). Pod jeho vedením se gymnázium stalo nejúspěšnější střední školou ve výsledcích státní maturity a dalších žebříčcích a rozšířilo se o další dvě pobočky v Praze a Ostravě.
Založil Asociaci aktivních škol (sdružuje přes 100 českých škol). Je autorem mnoha odborných článků, dvou matematických učebnic a dalších knih (publicistika, školský systém).
Od roku 2014 publikuje pondělní komentáře na Novinky.cz.
Vede jeden z největších českých šachových klubů a dosud aktivně závodí na kole.
Na podzim 2017 byl zvolen poslancem za ODS, 16. března 2019 byl ze strany vyloučen. Nyní je poslancem za hnutí Trikolóra.
Více se dočtete na osobním webu autora vkml.cz