Hlavní obsah
Své mládě medojedí matka zatím neukazuje. To se drží na jejím břiše a prozrazují jej jen jeho zvuky. Foto: Zoo Olomouc

V Olomouci se narodilo letos první mládě medojeda na světě

První letos na světě v zoologických zahradách narozené mládě medojeda přišlo na svět v zoo na Svatém Kopečku u Olomouce. Matka je zatím přísně střeží, takže ho kromě ní zatím téměř nikdo neviděl, jen slyšel. Ošetřovatelky ho pouze zahlédly přes husté pletivo.

Své mládě medojedí matka zatím neukazuje. To se drží na jejím břiše a prozrazují jej jen jeho zvuky. Foto: Zoo Olomouc
V Olomouci se narodilo letos první mládě medojeda na světě

„Vše nasvědčuje jeho životaschopnosti, tak věřím, že nic nezakřikneme. Datum jeho narození odhadujeme dnem 22. července,“ uvedla zooložka Libuše Veselá. Medojed je chován v zoo velmi zřídka. Na celém světě se jedná jen o 16 institucí. V celé Evropě pak o šest zařízení, z toho ve třech případech jde o zoo v ČR.

Ta olomoucká má od loňského října čtyřletého samce Akina a tříletou samici Kali, kteří pocházejí z míst svého přirozeného výskytu v Africe.

„Odchov malého medojeda je běh na velmi dlouhou vzdálenost. V zajetí narozených mláďat  a zkušeností a informací z prvních týdnů jejich života existuje pramálo, navíc z odchovu ve volné přírodě samice nedělá veřejnou záležitost. Víme tedy pouze to, že mládě se rodí velmi nedokonalé a na matce bývá zcela závislé několik měsíců,“ řekla Právu mluvčí olomoucké zoo Iveta Gronská.

Kunovitá šelma žije ve volné přírodě v Africe a v části jihovýchodní Asie. Volná kůže v krční oblasti medojeda chrání nejen proti bodnutí žihadlem, ale také při napadení, kdy se díky ní podobně jako medvěd malajský dokáže vymanit ze sevření a otočit se až o 180 stupňů. Svalnaté přední končetiny má šelma obdařené drápy dlouhými až 5 cm. S jejich pomocí dokáže během pár minut vyhrabat díru velkou tak, že ji může použít jako svůj úkryt.

Při honbě za medem úzce spolupracuje s ptáky

Medojed je všežravec, nepohrdne mršinou, pochutná si i na ovoci a má rád med. Úzce přitom spolupracuje s opeřencem medozvěstkou křiklavou. Ta svým křikem zvěstuje, že nalezla včelí hnízdo. Medojeda k němu navede, počká, až ho rozbije, vyplení, a poté se k hostině přidá, zbytky pláství jsou pro ni uspokojením z dobře vykonané spolupráce.

Do skladby jídelníčku medojedů patří i smrtelně jedovatí hadi, zmije útočná či kobra. Pokud ho paralyzují jedem, medojed sice na pár minut upadá do stavu podobajícího se smrti, ale většinou uštknutí přežije. „Jde o velmi nebojácné a silné zvíře. Jsou známé případy, kdy medojed zaútočil i na několik lvů,“ doplnila Gronská.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků