Hlavní obsah

Samička Wikie se stala první kosatkou, která zopakovala lidská slova

Nečekaným úspěchem skončil pokus skotských a španělských vědců, kteří zkoumají řeč kosatek. Samička Wikie byla schopna opakovat některá lidská slova s překvapující přesností. Účelem pokusu však rozhodně nebylo naučit zvíře mluvit lidskou řečí, nýbrž pochopit, jak se kosatky učí napodobování ostatních zvuků, které slyší.

Samička Wikie se stala první kosatkou, která zopakovala lidská slova

Wikie je součástí kosatčího hejna ve vodním parku v jihofrancouzském městě Antibes. V zajetí se už narodila a od mládí je zvyklá poslouchat své trenéry. Sedmnáctiletá Wikie se rovněž naučila na povel kopírovat pohyby své cvičitelky Amy, a právě proto si ji vědci vybrali ke svému pokusu.

Během experimentu zvládla Wikie zopakovat pozdrav, rozloučit se, napočítat do dvou a vyslovit jméno své cvičitelky Amy. Velryby, kosatky a delfíni patří mezi nemnoho živočichů, kteří se dokážou naučit vydávat nový zvuk, jen když ho slyší.

„U savců je to opravdu velice vzácné,“ sdělil BBC Josep Call ze skotské univerzity v Saint Andrews, který se na výzkumu podílel.

Kosatkám se často nesprávně přezdívá velryby zabijáci (killer whales). Ve skutečnosti však mají biologicky blíže k delfínům než k velrybám.

Foto: Profimedia.cz

Když nad bazénem zaznělo poprvé chraplavé „hello“, bylo prý pro vědce těžké neskákat radostí. Odborníci pochopitelně nečekali, že bude opakování přesné, jako například u papouška.

„Ale shoda tam byla překvapivě vysoká, když uvážíme, že jejich vokální anatomie je zcela odlišná od té naší,“ poukázal Jose Abramson z madridské univerzity na fakt, že kosatky k vydávání zvuků používají nozdru, kterou vyfukují vzduch.

Imitace je známka inteligence

Schopnost napodobovat cizí zvuky může být jedním z důvodů, proč mají volně žijící kosatky v různých hejnech různý dialekt. Kosatky se totiž učí volání jedna od druhé, a jsou tak schopny podle hlasu poznat příslušníka své sociální skupiny.

Kosatka dravá (Orcinus orca) je královnou mořských predátorů. Jako potrva jí slouží ryby, ptáci, tuleni, žraloci i velrybí mláďata.

Foto: Profimedia.cz

Napodobování je navíc známkou vysoké inteligence a živočichové se díky němu dokážou rychle učit. „Učení se metodou pokusu a omylu vás totiž může přijít velmi draho. Coby kosatka byste mohli například sníst jedovatou rybu. Učit se ze zkušeností ostatních je podstatně bezpečnější,“ uvedl Abramson.

Doktor ze španělské univerzity nevylučuje, že by se jednou dalo lidskými slovy s kosatkami  dorozumět. „Možné to je, pokud jasně definujete, co které věci znamenají,“ řekl.

Zároveň však varuje před otiskování lidského chování do toho zvířecího. Mnohem více podle něj získáme, když se budeme snažit porozumět přirozeným způsobům zvířecí komunikace v jejich vlastním prostředí.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků