Článek
O výsledcích výzkumu vědci informovali v časopisu Antiquity. Vzniklo-li skutečně písmo už tehdy, přestává platit dosud obecně uznávaná poučka, že nejstarší zdokumentované písemné záznamy pocházejí z Mezopotámie, z doby o dvě tisíciletí pozdější. Hypotéza o tom, že čínské znaky opravdu pocházejí z let 6600 až 6200 před naší érou, bude však muset být teprve obhájena.
Dosud se totiž předpokládalo, že první čínské znaky - písmo užívané k věštebným účelům na želvích krunýřích - pochází až z druhého tisíciletí našeho letopočtu. Nyní nalezené znaky jsou mu dost podobné "Je tam mezera skoro 5000 let. Jak by mohl vývoj písma trvat tak dlouho?" diví se profesor William Boltz z University of Washington v Seattlu.
Želví krunýře na rozdíl od dřeva nepodléhají zkáze
Želví krunýře byly v prastaré Číně používány díky své dostupnosti. Malé říční želvy jsou tam již tradičně běžnou potravou a krunýře proto byly snadno k dispozici. Pokud se dříve psalo na dřevo, bambus či jiný zkáze podléhající materiál, písmo se nemohlo dochovat. Podle čínských odhadů má písmo používané k věštebným účelům na krunýřích - tzv. ťia-ku-wen - zhruba pět tisíc znaků, z nichž se vyvinulo dnešní čínské a částečně i japonské písmo.
Více než polovina z nich nebyla nade vší pochybnost dosud rozluštěna. Na nalezišti v Ťia-chu byl již dříve učiněn jiný objev celosvětového významu - nejstarší hudební nástroj v historii lidstva. Šlo o jednoduché kostěné flétničky se sedmi otvory, které byly schopny vydávat tóny v rozsahu celé oktávy.