Červenohnědá lesklá houba, která vypadá jako nalakovaná, má několik poetických názvů vyplývajících z jejich léčebných vlastností. "Říká se jí například houba dlouhého věku nebo také houba věčného mládí. Legendy praví, že kdo vypije její extrakt, zůstane tak mlád, jak mladá byla ona houba," řekl Koplík.

V českých a moravských lesích roste především na trouchnivějících pařezech a kořenech listnatých stromů, jako jsou duby nebo kaštany.

Houbaři si jí většinou nevšímají. Pro sovu silnou hořkou chuť se řadí mezi houby nejedlé. Oblibu má jen v řadách chatařů, kteří si ji berou domů na vysušení jako dekoraci.

V čínském zdravotnictví se nejčastěji podává ve formě tablet nebo tekutého extraktu - sirupu. "Většinou jde o vodní výluh. Já ji ale testuji jinak. Velmi se mi osvědčilo ji luhovat v alkoholu. Výsledkem je lahodný hořký nápoj," popsal jedno z možných využití vzácné houby Koplík.

Běžné druhy hub se podle něj v lesích objeví až s příchodem dešťů. Houby jsou totiž tvořeny až z 90 procent vodou. "Takže když je sucho, jako by se po nich zem slehla. Pokud ale zaprší a vydrží vysoké teploty, bylo by to z mykologického hlediska velmi zajímavé," míní Koplík.

V lesích by tak mohly začít růst houby, které houbaři znají jen z exotických zemí nebo odborných knih a kterým běžné teplotní podmínky jihomoravských lesů nevyhovují.