V tokijské aréně bojového umění se sešlo na výzvu jedné z nejvlivnějších nacionalistických skupin Nippon Kaidži více než deset tisíc Japonců, aby protestovali proti návrhu, podle kterého by na trůn mohly nastoupit i ženy. Byla to jedna z největších demonstrací na podporu císařského systému od konce druhé světové války.

"Pátrejte po celém světě, kde chcete, ale nikde s výjimkou japonských císařů nenajdete jedinou rodinu, kde by se mužská linie udržela celých 125 generací," prohlásil k účastníkům demonstrace bývalý ministr hospodářství, obchodu a průmyslu Takeo Hiranuma. "Jinak řečeno je to převzácný poklad japonské rasy, opravdové dědictví světového významu."

Je možné, že celý problém načas zmizí. V září se japonské princezně Masako narodí druhé dítě. Pokud to bude chlapec, problém se přesune až na další generace. Nicméně narození děvčátka celý problém znovu otevře. Mužský potomek se ve vládnoucí dynastii nezrodil už více než 30 let.

Princeznu Masako zdeptal stres

Až do 20. století konkubíny zaručovaly, že se nakonec narodí mužský následník trůnu. Tento přístup s sebou odnesla moderní doba. Nikdo tuto změnu nesymbolizuje více než právě korunní princezna Masako. Úspěšně studovala v Oxfordu, na Harvardu a na tokijské univerzitě a jako bývalá diplomatka hovoří hned několika cizími jazyky, což je v zemi, kde máte potíže domluvit se anglicky, věc nebývalá.

Za korunního prince se Masako provdala v roce 1993 a stala se tak první neurozenou osobou, která dosedla na trůn. Záhy sama přišla na to, že dvůr od ní očekává jediné: porodit syna. Když se jí v roce 2001 narodila dcera Aiko, v překladu dítě lásky, upadla do těžké deprese. Princ si předloni postěžoval, že šíleně smutné princezně dvořané odpírají vlastní kariéru a osobnost. "Manželka je naprosto vysílena ze stálého úsilí přizpůsobit se v posledních deseti letech císařské rodině," posteskl si na veřejnosti.