Zatím byly za nejstarší pozůstatky po pralidech severně od Alp považovány nálezy ze Švýcarska a Německa z doby před 500 tisíci lety, první "Západoevropané" se objevili v Itálii před sedmi či osmi sty tisíci lety.

"Nepotřebovali Hanibala a přelézat Alpy," řekl časopisu Nature Anthony Stuart z Londýnské královské univerzity ke spekulacím, jak se pralidé na sever a k tomu na ostrov dostali. "Nejspíš to obešli, a to po souši," dodal s poukazem na geologickou a klimatickou situaci Evropy před tři čtvrtě miliónem let: Británie byla poloostrovem s velmi příjemným klimatem a subtropickou florou a faunou včetně slonů a hrochů.

O trvalé osídlení nešlo

Nález do časové škály vědci zařadili porovnáním se sousedními geologickými vrstvami, kosterními pozůstatky živočichů a změnami magnetické charakteristiky půdy. Charakter nalezených pazourků naznačuje, že nešlo o trvalé osídlení.

"Vyrobit jednoduchý pazourkový nůž či pilku trvá pár minut," vysvětlil Anthony Sinclair z liverpoolské univerzity.

Nástroje byly nalezeny nepoužité

Nástroje byly až na několik ztupených kusů nepoužité. Na krátkou návštěvu budoucí Británie přišla tlupa příslušníků některého z prvních druhů našeho rodu -primitivního Homo antecessor právě obsadivšího jihovýchodní Evropu nebo naopak teprve vznikajícího H. heidelbergensis, jež měl za čas osídlit střed a sever kontinentu.

Neandrtálci tou dobou nebyli ani v plenkách a Homo sapiens měl přijít na řadu až za více jak půl miliónu let.