Článek
Nosorožci dostali po 12 letech šanci obydlit zprvu přísně střežený národní park na jezerním ostrově o rozloze přes tisíc čtverečních kilometrů. Pohyb zvířat ve vyhrazeném prostoru parku budou monitorovat vysílačky umístěné v rozích zvířat. Právě rohy se v minulosti staly cílem pytláků a zkázou nosorožců.
Stádo, které si během společného pobytu v královédvorské zoo na sebe přivyklo, doprovodí do domovské Afriky pětice ošetřovatelů spolu s africkým odborníkem na transporty zvířat Pete Morkelem. Jídelníček nosorožcům zpestří, jako součást aklimatizační kúry, seno z domovského Dvora Králové. „Jde o doposud největší transport nosorožců zpět do Afriky,“ přiblížil ředitel královédvorského Safari parku Přemysl Rabas.
S nosorožci se loučil i ošetřovatel ze Dvora Králové.
Trojici nosorožců ze Dvora Králové doplní po jednom zvířata z Velké Británie a Dánska. Evropské zahrady Rwandě nosorožce darují. „Jde o historický moment nejen v záležitostí nosorožců, ale i spolupráce mezi Rwandou a Českou republikou. Rwanda usiluje o to, aby ochrana přírody probíhala tak, jak by měla,“ doplnil rwandský ambasador pro Německo a Česko Igor Cesar. „Je málo afrických zemí, které se starají o zvířata jako Rwanda,“ podotkl veterinář Morkele.
Zvířata mají spolu s 18hlavým stádem dovezeným nedávno z Jihoafrické republiky pomoci ve Rwandě nastartovat základ obnovené, před čtvrt stoletím totálně vyhubené nosorožčí populace. Genocidu za občanské války, kdy měli pytláci volnou ruku, přežila jediná nosorožčí samice, jež pošla v roce 2007.
Bedna, v níž nosorožci poletí do Rwandy.
Zoologové vybrali pro rwandskou misi černé nosorožce východního poddruhu, jichž na světě přežívá posledních několik set kusů. „Jde o zvířata postradatelná pro Evropu a geneticky nejlepší pro Rwandu,“ upřesnil šéf mezinárodních projektů Safari parku Jan Stejskal.
Důležitá osvěta
Zoologové rovněž počítají se vznikem skupiny s dostatečnou genovou variabilitou. Různost genů tvoří jednu z rozhodujících podmínek přežití živočišného druhu. „Nosorožci z Evropy přispějí k celkové udržitelnosti nosorožčí populace v Akageře,“ míní Eugene Mutangana z organizace Rwanda Development Board.
Součástí dvouleté přípravy mezinárodního projektu byla osvěta mezi Rwanďany v bezprostředním okolí Akagera National Parku. Osvětou chtějí ochránci zvířat předejít smrtelným útokům domorodců na přísně chráněná zvířata. Školáky přesvědčují o nutnosti nosorožce chránit a nesmyslnosti jejich vybíjení kvůli pověrám o léčivých účincích jejich rohů.