Propady země nejsou na Novém Zélandu ničím výjimečným, podle vulkanologa Bradleyho Scotta je tohle ale ta největší díra, kterou viděl. Vznik „tomo“, jak se na Novém Zélandu takovýmto děrám říká, zapříčinily mohutné přívalové deště.

Díra je 200 metrů dlouhá a 20 až 30 metrů široká. Na hloubku má úctyhodných dvacet metrů. Podle Scotta je pravděpodobné, že se prasklina v zemi, která vypadá jako následek zemětřesení, bude vlivem eroze dál rozšiřovat. Ohrožena je i příjezdová cesta k farmě Tumunui, na jejíchž pozemcích se díra otevřela.

Pro vědce je díra unikátní příležitostí, jak prozkoumat složení půdy. Na dně jámy byl objeven sopečný depozit - tedy pevná vrstva vzniklá sopečnou činností - starý zhruba 60 tisíc let. Další zkoumání vrstev půdy může vědcům přinést zajímavé poznatky o tom, jak se země v průběhu let vyvíjela a utvářela.

Podobných děr přibude

Díry na Novém Zélandě vznikají tak, že voda postupně a pomalu rozpouští vápenec pod povrchem a v zemi postupně vznikají dutiny. Jakmile se příliš zvětší, země se propadne. I v případě této díry se jednalo o postupný proces.

„Dutina tam mohla být čtyřicet, padesát nebo sto let. Silné deště ten proces jenom urychlily,“ řekl Scott s tím, že dalších podobných velkých děr se v budoucnu Nový Zéland zcela jistě dočká.