Kosterní pozůstatky dívky našli archeologové v řecké jeskyni Theopatra v roce 1993. Dívku pojmenovali Avgi, protože žila v období 7000 let před naším letopočtem a tato doba je považována za úsvit lidské civilizace.

O tom, jak Avgi žila a jak zemřela, se nejspíš už nic nedozvíme. Díky odborníkům, kterým se podařilo zrekonstruovat její obličej, alespoň víme, jak mladá žena vypadala.

Na složité rekonstrukci se podílel tým specialistů v čele s ortodontistou Manolisem Papagrigorakisem a švédským archeologem a sochařem Oskarem Nilssonem, který se právě na rekonstrukce takovéhoto typu specializuje. V týmu pak dále působili radiolog, neurolog či patolog.

Pravěká mladá žena Avgi

Podle zubů určil Papagrigorakis stáří dívky zhruba na osmnáct let. „Plus minus rok,“ uvedl v pátek ortodontista s tím, že je zajímavé, že podle kostí bylo dívce pouze patnáct.

Samotné rekonstrukci předcházelo pečlivé naskenování lebky. Její identická kopie pak byla vytištěna pomocí 3D tiskárny. „Na kopii jsme nalepili kolíky, které udávaly tloušťku svalů a některé anatomické rysy obličeje,“ uvedl Nilsson. Díky tomu pak mohl na lebku „nabalovat“ jednotlivé svaly.

Stejná jako my, jen mužnější

Zatímco velikost a tvar svalů z lebky zjistit lze, u dalších částí obličeje musel tým postupovat jinak. Vlasy, barvu kůže a očí museli vědci odvodit podle populačních znaků lidí obývajících danou oblast.

Výsledkem je tvář, která se současným lidem až neuvěřitelně podobá. Snad má jen o něco mužnější rysy. „Obecně lze říci, že dnes jak muži, tak ženy vypadají méně maskulinně,“ dodal Nilsson, který podobným způsobem zrekonstruoval už několik pravěkých tváří.

Podoba antické dívky Myrtis

Spolu s Papagrigorakisem pak švédský vědec v roce 2010 spolupracoval na vytvoření podobizny jedenáctileté dívky Myrtis, která žila okolo roku 430 před naším letopočtem v Aténách.