Také britský deník The Guardian se pozastavil nad tím, že v zemi, která se stále ještě chlubí ideály socialistické rovnosti, vyrostl nápadně kapitalistický projekt. List také připomněl, že v majestátní, sto let staré budově, bude příští měsíc otevřen i první pětihvězdičkový hotel na Kubě. Jeho provozovatelem bude švýcarský řetězec Kempinski, majitelem ale zůstane státní společnost Gaviota, kontrolovaná kubánskou armádou.

„Nelíbí se mi to, protože si tam nemůžu nic koupit. To může udělat možná tak každý desátý Kubánec, většina lidí na to tady ale peníze nemá,“ postěžoval si sedmdesátiletý Rodolfo Hernández. Ani prodavačka v obchodě s kosmetikou L´Occitane en Provence v tomto nákupním centru si tam nic nekoupí. Její plat činí asi 12 dolarů měsíčně (necelých 300 Kč) a například toaletní voda tam stojí kolem 90 dolarů (asi 2200 Kč).

Nelíbí se i turistům

Podle některých Kubánců je ale otevření havanského luxusního centra známkou otevírání se jejich země světu. „Obchody jsou pro milionáře, ale přitahují do země turisty. Jsme sice socialistická země, ale ekonomika musí být kapitalistická,“ domnívá se pětapadesátiletá Maritza Garcíová, která pracuje na letišti.

Nový luxusní stánek v centru Havany nicméně kritizují i někteří turisté. „Byla jsem velmi zklamaná. Přijela jsem sem, abych tomu kapitalistickému luxusu unikla,“ postěžovala si listu The Guardian Jeannie Goldsteinová z amerického Chicaga.

Kubu loni navštívily rekordní čtyři milióny turistů. Nárůst souvisí s rozmrazením jejích vztahů se Spojenými státy a s rušením omezení ve vzájemném obchodě. Loni bylo například po půlstoletí obnoveno pravidelné letecké spojení mezi Kubou a USA.

Podle listu The Guardian má z tohoto uvolňování největší ekonomický profit na Kubě tamní armáda. Ta mimo jiné vlastní turistickou společnost Gaviota nebo korporaci Cimex, která provozuje například maloobchodní služby, půjčovnu aut, nahrávací studio, ale i jednu ze tří největších státních bank v zemi.