Poté, co se dvojice v roce 2013 rozvedla, tvrdila žena, že má nárok na plat za všechny domácí práce, které v domě vykonávala, když spolu začali žít. Argumentovala tím, že se vzdala svého zaměstnání, aby se mohla starat o manžela a o dům, a navíc její choť před svatbou zaměstnával služku, jejíž úkoly převzala.

Tříčlenný soud na severu Španělska dal manželce za pravdu a rozhodl, že manželčiny domácí práce byly jejím zaměstnáním, za něž si zaslouží kompenzaci. Výše finančního vyrovnání byla stanovena na základě minimální roční mzdy vynásobené počtem let manželství a vydělené dvěma, protože domácí práce byly přínosné pro manžela i manželku.

Muž se proti rozsudku odvolal k vyšší soudní instanci. Pokud s odvoláním neuspěje, stane se toto soudní rozhodnutí precedentem, kterým se budou muset řídit v podobných případech i další soudy ve Španělsku.