„Například se radí vydezinfikovat zranění benzinem, když chybí jiný dezinfekční prostředek, anebo připevnit při epileptickém záchvatu jazyk špendlíkem k dolnímu rtu. Bůhvíproč se předpokládá, že úderem pěsti do hrudi lze ‚nastartovat‘ srdce. Nic z toho se dělat nesmí, protože to může uškodit, anebo dokonce vést až ke smrtelnému konci,“ varovala Julija Šojguová podle serveru Newsru.com.

Lidé se podle ní bojí poskytovat první pomoc právě z obavy, že by mohli zraněnému ublížit, protože nevědí, jak si správně počínat – a tyto neznalosti pramení právě z toho, že se poskytování první pomoc systematicky neučí.

V mnoha ruských regionech se žádné bezplatné kurzy ani nekonají. Ministerstvo, pod které spadají ruští záchranáři, se snaží příslušné zásady a návyky vštípit za pomoci projektu, který běží druhým rokem.

„Cílem je vyvolat zájem o tento problém a motivovat lidi k tomu, aby se naučili poskytovat první pomoc. Vždyť kdokoliv, i když nemá odborné vzdělání, může v krajní nouzi zachránit někomu život, než dorazí specialisté,“ zdůraznila.