Na palubě lodi byli dva psi, kteří se jako správní hlídači snažili na přítomnost lachtana upozornit štěkotem.

Námořníci o něm věděli, dokonce mu hodili rybu, kterou lachtan s vděkem slupl jako malinu. Psi si ale nedali pokoj a na zvíře stále doráželi, což se jednomu z nich nevyplatilo. Šelma ho totiž chytla do zubů a jako kus hadru ho odhodila na břeh.

Psovi se nic vážného nestalo, což lze k síle, jakou lachtan disponoval, označit za velké štěstí. Jeho kamarád na lodi pak okamžitě ztichl a raději se začal věnovat něčemu jinému.