Roger King vyrůstal v chudé rodině se šesti dalšími sourozenci a i jako dospělý nevěřil v to, že jednou bude mít příležitost pořídit si klasický chevrolet. Díval se tak na něj jen v časopisech a slib malého chlapce nejspíš vypustil z hlavy.

Mike, který sice není biologickým synem Rogera, ale vždy ho považoval za svého otce, nezapomněl. Ve své práci v továrně si bral přesčasy, aby si mohl auto dovolit. Poté, co ho koupil, ho dva roky schovával ve své garáži a čekal na předání na 57. narozeniny.

Dřina a čekání se vyplatilo, nic netušící otec totiž poté, co vůz spatřil, ztratil řeč a dojetím se mu valily slzy z očí. Mike uvedl, že auto sice nestihl dát do kupy, ale není to takový problém, protože jeho otec teď jde do důchodu, a tak bude mít na svého nového miláčka spoustu času.