Podle vědců se zvíře trpasličího vzrůstu dožívá dospělosti v divoké přírodě jen velmi zřídka. Je totiž ve velké nevýhodě. „Většina zvířat, hlavně savců, jsou buď predátorem, nebo kořistí. Pokud je kořist trpasličího vzrůstu, je pravděpodobné, že bude brzy chycena. A trpasličí dravec zase velmi těžko uloví nějakou kořist, proto je nepravděpodobné, že by v divočině přežil,“ uvedl biolog Prithiviraj Fernando.

Jedinec trpící nanismem má buď nepřiměřeně krátké končetiny vzhledem k velikosti těla, nebo je celkově menší, než bývá obvyklé. To může být způsobeno řadou genetických mutací. V tomto případě se jedná podle Fernanda o první variantu.