Pokud zamíříte do těchto končin na dovolenou, smiřte se s faktem, že potkáte i lidojedy. Ale evropští běloši se jich příliš obávat nemusejí, tamním lidožroutům totiž nechutnáme a jsme podle nich příliš smradlaví a slaní. Naopak nejoblíbenější jsou Japonci.

„Objevíte tam lidi, kteří dokáží popsat chutě lidského masa,“ tvrdí Corazzo o svých cestách Papuou. Antropoložka Olga Ammannová pak kanibalismus v knize popisuje obsáhleji. A cituje přímo lidojedy, kteří si na lidském mase pochutnali.

„Maso bílých lidí páchne příliš silně a je příliš slané,“ tvrdil jí prý jeden z papuánských kanibalů. Podle Ammannové však kanibalové přiznávají, že ještě více než občané východního císařství jim chutnají ženy jejich vlastního rodu.

Kanibalismus byl na ostrově zakázán oficiálně před padesáti roky. Antropologové ale uvádějí, že v některých kmenech stále jedí maso těch, kteří zahynou tragicky. A dosvědčuje tomu nemoc Kuru, která souvisí právě s kanibalismem.