Článek
„Hovořit o struktuře povrchu Marsu jen podle dvourozměrných snímků, bez znalosti topografie a tloušťky vrstev, by vedlo k chybným závěrům,“ uvedl v prosincovém vydání Nature Kevin Lewis z MIT. „Díky stereosnímkům máme teď důkaz o cyklice změn sklonu marsovské osy a z toho vyplývajících geologických vlastnostech povrchu planety.“
Z prvního hodnocení snímků vyplývá, že Mars byl dvakrát „živější“ planetou než Země. Zatímco na Zemi se zachovala svědectví o cyklech pět ku jedné podle menších a výraznějších výkyvů, na Marsu je to deset ku jedné.
Části odkryté struktury v marsovských kráterech v oblasti Arabia Terra ukazují jen metr silné vrstvy usazenin, několiksetkrát se opakující v desetivrstvých cyklech. Odpovídá to období 1,2 miliónu let četných výkyvů, což nasvědčuje častým a poměrně prudkým změnám klimatu.
Případná odpověď na otázku, zda na Marsu existoval život, bude mít nejméně dva roky zpoždění: NASA oznámila, že kvůli technickým problémům nestihne vyslat experimentální laboratoř MSL ve startovacím okně příští podzim a další se otevře až roku 2011.
V říjnu ale vyrazí k Marsu na ruské raketě čínská sonda Jing-chuo 1, aby fotografovala planetu a její měsíc Phobos (strach), jehož nízká hmotnost je nevyřešenou záhadou.