Článek
Pro kohokoli ze sluneční soustavy je podobná podívaná skutečně velmi exotická. Země obíhá kolem jediné hvězdy putující prostorem. V důsledku rotace naší planety pak střídavě vidíme Slunce vycházet či zapadat. Hvězd jako je ta naše je přitom ve vesmíru zhruba polovina.
Druhou polovinu tvoří systémy, kde jsou většinou dvě, ale někdy i více různých hvězd podléhajících vzájemnému gravitačnímu působení. Přestože měli v několika případech astronomové podezření na planetu obíhající některou z nich, soudilo se obecně, že dvojhvězdy by kolem sebe planety utvářet nenechaly.
Infračervený dalekohled Spitzer
Pomocí dalekohledu Spitzer, který pracuje v infračerveném oboru světla provedl tým astronomů detailní prohlídku sedmi desítek hvězdných párů v relativně blízkém okolí Slunce a dospěl k velmi překvapivému závěru. U těsných dvojhvězd existuje celá řada planetárních disků, které zůstaly po vzniku soustavy. Prach, malá tělesa, jádra komet, ale možná také planety mohou obíhat okolo velmi těsných hvězdných párů.
K objevu pomohl zajímavý nápad sledovat mnohem rozsáhlejší disky, které navíc svítí v infračervené (tedy tepelné) části spektra (hvězdy je zahřívají) a zabírají mnohem větší prostor než samotné planety. A jsou-li kolem hvězd disky z pozůstatků vzniku systému, je možné, že tam jsou i planety.
Samotní autoři přehlídky jsou ale skeptičtí. Než budeme moci odhadovat počet takových Tatooinů v blízkém vesmíru, musíme si být skutečně jistí, že pozorované disky nejsou tvořeny pouze malými tělesy, jako například pás planetek mezi Marsem a Jupiterem.
Pokud jsou ale planety běžné i poblíž těsných dvojhvězd, může se v našem hvězdném okolí nacházet celá přehršel planet s fantastickou vyhlídkou na západ či východ dvou sluncí.