Hlavní obsah

Firmy šetří na ochranných prostředcích pro zaměstnance

Právo, kil

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Nedostatečný důraz na používání ochranných prostředků při práci je českým evergreenem. Velice benevolentní jsou v otázce bezpečnosti práce malé a střední firmy, zvláště pak ve stavebnictví, které patří k nejrizikovějším odvětvím.

Foto: archív Kimberly-Clark Professional

K nejrizikovějším odvětvím u nás patří stavebnictví.

Článek

Podnikatelé však tuto problematiku bagatelizují, často z ekonomických důvodů. Svou roli zde sehrává i nedostatečná informovanost samotných zaměstnanců. Důsledkem jsou pak desítky tisíc pracovních úrazů ročně a více než dva milióny dnů, které lidé stráví na neschopence.

Pracovníci mnohdy nevědí, že mají nárok na ochranné pracovní prostředky od zaměstnavatele

Pomůcky na hranici životnosti

„Mnozí podnikatelé nechtějí navyšovat své náklady o dodatečné výdaje za nákup, údržbu a obnovu ochranných pracovních prostředků. Zaměstnanci jsou pak nuceni používat například roušky, rukavice, brýle nebo helmy na samé hranici životnosti. I to přispívá k vyššímu riziku vzniku pracovního úrazu. Úspory v oblasti bezpečnosti práce jsou proto spíše optickým klamem. Zaměstnanec, který po úrazu stráví v průměru 55 dnů na neschopence, se přece firmě musí prodražit,“ říká Jiří Tuháček ze společnosti Kimberly-Clark Professional.

Zaměstnanci neznají své nároky

Problém bezpečnosti práce má i další rovinu. Pracovníci mnohdy nevědí, že mají nárok na ochranné pracovní prostředky od zaměstnavatele – například na respirátory, protihluková sluchátka, svařovací kukly, ochranné oděvy, brýle nebo rukavice. Zvláště pak v případech, kdy se zaměstnanci pohybují v pracovním prostředí, kde hrozí bezpečnostní rizika, jež nemůže zaměstnavatel zcela odstranit.

„Pokud podnikatel pracovníkovi ochranné prostředky neposkytl, měl by zaměstnanec požadovat nápravu. Nemá rovněž povinnost pořizovat si tuto pracovní výbavu z vlastních prostředků, i když jej k tomu podnikatel vybídne. Pokud pracovník tento pokyn neuposlechne, zaměstnavatel jej za to nemůže pokutovat,“ upozorňuje dále Jiří Tuháček.

Pracovní úrazy v číslech

V listopadu 2012 zaevidoval Státní úřad inspekce práce na základě hlášení zaměstnavatelů celkem 4574 pracovních úrazů. Z tohoto počtu se jednalo celkem o 10 pracovních úrazů s následkem smrti a 125 závažných pracovních úrazů, které si vyžádaly hospitalizaci postiženého delší než 5 dnů.

Podle údajů Výzkumného ústavu bezpečnosti práce se v roce 2011 stalo celkem 47 111 pracovních úrazů s pracovní neschopností, které si v souhrnu vyžádaly 2 592 537 dnů strávených na neschopence.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám